Přečetl jsem to komplet a přijde mi to uhozený. Napřed si ve WotC představujou dobrou hru
takto (je nutno zkouknout víc dílů, ale jak moc je ta hra vedená mechanicky je poznat dost brzo) a když přijdou na to, že hrát rpg naprosto striktně podle pravidel bez jakékoli návaznosti na common sense je dementní, tak obrátí o 180 a ideálem je najednou téměř čistý GM fiat.
Články Stop, Thief a Fighter vs. Wizards jsou dle mého výrazem téměř nekritického nadšení pro "oldschool" - všechny výhrady, jejímž vyústěním byla 4e jsou náhle zapomenuty, chyby předcházejících edic jsou najednou skvěle promyšlenými vlastnostmi (například že si wizard sám ani "neutře zadek" je vlastně super, ale je toho víc).
Poněkud úsměvný mi přijde článek One Adventure to Rule Them All, kde Mearls s překvapením zjišťuje, že spousta 4e dobrodružství je hrozně lineární dungeon crawly. Řešením je opět vzhlížení ke starým dobrodružstvím z dob Basic a 1e.
Za dobré náměty k zamyšlení naopak považuju rostoucí složitost tvroby postavy a věci kolem klerika.
Celkově mi přijde, že Mearls tak trochu objevil Ameriku a teď má dojem, že se problémy v přístupu ke hře vyřeší novým systémem.