Ad "obrovská velikost chanské armády": jistě že měla řádově statisíce mužů, ostatně soudobá římská říše měla také cca 300-400 tisíc.
Nechápu co je na tom k divení. Česká přemyslovská knížata s jedním, nejvýše jedenapůl, milionem obyvatel dala bez problémů dohromady několikatisícové armády, Chanové měli obyvatel cca 15-20 milionů při založení říše (po desetiletí bojů) a hodně přes 60 milionů na maximu. Když dokázali uživit milionové hlavní město, včetně jeho stotisícové posádky, nebyl už takový problém vyzbrojit a uživit i několik desetisícových armád v pohraničí.
Ad "Čína měla dost odlišný způsob stavění Armád než... v podstatě kdokoliv jiný."
Ale houby. Předně to čemu se v prostomluvě říká "Čína" byla řada států následujících po sobě i současně, z nichž některé ani nebyly čínské a/nebo se za čínské nepovažovaly (dvě ze Tří říší zmiňovaných výše v odkazech).
Za druhé tyto státy vyzkoušely nejrůznější způsoby kompletace a organizace armády. Prakticky v každém století přišla nějaké inovace (a po pár stoletích protočili kolečko variant a začali ho točit podruhé). Zdaleka nejčastější byl nábor žoldáků za mzdu. Zejména jízdu na severní hranici obvykle tvořili mongolští/turkičzí kočovníci najímaní po celých plucích. Jiný oblíbený způsob byla organizace profesionální vojenské vrstvy, kdy rodina dostala půdu a daňové úlevy za což byla povinna dodat vycvičeného vojáka (obvykle to fungovalo cca tři-čtyři generace než systém zdegeneroval a byl nahrazen klasickými žoldnéři - k tomu došlo za Tchangů i za Mingů). Odvody rolníků bylo spíš zoufalé opatření v době krize.
V obdobích rozvratu a občanských válek samozřejmě nabírali kdekoho..
Co se týče placení, tak generálové samozřejmě byli placeni a z vojenské služby nezchudli. A jejich armády byly také placeny (tu pravidelně tu hůře, no, jako v římské říši to záleželo na stavu státu a jeho financí), a stejně jako ve zbytku světa, výdaje na armádu tvořily zdaleka největší položku státních výdajů.
Čili byly doby, kdy v Číně armáda fungovala plusmínus jako česká za Přemysla Otakara II., byly doby kdy fungovala jako římská za Césara, za Diokleciána, za Aetia... a byly doby, kdy fungovala jako francouzská za Ludvíka XIV.
PS: ad "Což vedlo k častému rozpadu Číny", rozpad nebyl častější než rozpad mimo Čínu, třeba v Evropě. Čili mluvit o čínské armádě v situaci rozpadu jistě lze, ale typická situace to nebyla. To co napsal Colombo je jako by na dotaz "jak fungovaly římské legie" začal popisovat organizaci armád v Hispánii, Gallii, a Británii kolem roku 480.