Malkav: odhadoval jsem po paměti. Nicméně po troše googlení: Notitia Dignitatum uvádí k začátku 5. století něco přes půl milionu (514 500), podle Zosima bylo ve 20. letech 4. století 581 000, k roku 235 se odhaduje na 385 000. Všechny jednotky uvedené v Notitia zjevně nebyly na plných stavech, mohly být už zrušené nebo zničené... nicméně řádově 200-300 tisíc mužů ve zbrani určitě bylo a to je minimální odhad moderních historiků. Maximální k tomu připočítávají všeliké pohraničníky, posádky ve vnitrozemí, námořnictvo, najaté barbarské kmeny apod.
Vtip je v tom, že v každém století byla situace jiná, a že síla je věc relativní, takže období největší vojenské síly Říma nebyla totožná s obdobími největší početnosti vojsk.***
Češi: např. k bitvě u Chlumce (1126) píše Vaníček (v "Soběslav I.", 2007) o 2-3 tisících Němců proti 3-4 tisícům Čechů. A to tam nebyli úplně všichni bojovníci z Čech a tím méně z Moravy, že.
***Markantní je to i Číňanů. Např. kolem roku 1600 byli schopni zpráskat kdekoho (
https://cs.wikipedia.org/wiki/Tři velká tažení éry Wan-li) - včetně odražení dvou japonských pokusů o dobytí Koreje (válka největších armád s největšími ztrátami za celé 16. století kdekoliv ve světě). Ale o dvacet let později utrpěli šerednou porážku od Džürčenů v bitvě u Sarhu a během dalších dvaceti let stát zanikl. Přitom velikost armády rostla.
Pro zajímavost, jak vypadala čínská armáda složená z profesionálů typově blízkým přemyslovským válečníkům (střídání krátkodobé vojenské služby a života/výcviku doma na statku):
https://cs.wikipedia.org/wiki/Fu-ping