Ten pocit, když kašlete krev a jedete do nemocnice na pohotovost, tam vám objeví plicní embolii a už si vás tam nechají. Octnete se z ničehonic mezi starými pacienty, totálními ležáky a jste rádi za dvě hodiny spánku, i když vám ráno třeští hlava jak střep a doktor vám řekne, že dřív jak ve středu vás nepustí, a to jen tehdy, když půjde všechno dobře.
To už přece nemůže být horší, ne?
A kdybyste viděli, jak jsou někteří ti starci na sestřičky a doktory hnusný... To si pak člověk o to víc začne vážit své práce. Fakt chudáci ty sestry tady.