Máš dobrou pointu! Takže do vlád více silných individuí?
To naráží na otázky smrtelnosti -- kolik se mají také bytosti dožívat? Pro své počítám pro rasy od 30let do 150let (a to není moc, dlouho se neohřejí).
Takže, mají být vládci nesmrtelní? Pramen vyvěrající pozitivní energie sloužící k obnově tkáně (-> nesmrtelnosti) bývá věcí vzácnou, ale ne neexistující. Takže proč ne? Navíc, máme tu vždy vyšší formy nekromancie - lichy apod.
trik bude vězet v tom udržet duši v materiálním světě živých, připoutanou k tělu tak dlouho a tak pojištěně, aby nenadešel "onen čas". Proč se mají obyvatelé bát/nenávidět svého vládce, když on je nesmrtelný, oni ne. Vždyť (a) je udržuje v bezpečí (b) se obětuje.
K otázce smrti -- sama přirozená smrt nemusí být vnímána negativně, ale jen jako část koloběhu (hmota -staré tělo- se recykluje v hlíně), duše přetrvá do další reinkarnace. Co je ale hnus a podraz, je zabití duše. Tak by to mohli vnímat moji lidičkové.
K tomu mě napadají městské státy těch "zlých", kteří naženou své oběti k obětišti, vycucnou z nich duše, duševní energii přecedí a připlácnou je svému kultovnímu bohu. Bude to místní bůh, jakož duše původního zakladatele komunity, ke kterému se přidávají zesnulí a "recyklovaná strava" obětí, v jakousi koletivní megamysl.
A skuteční velcí bohové? Tam nám může padnout dobré dilema - bůh je nejradši, když jej uctívá co největší množství bytostí - a tak si nahrabe nejvíc síly. A třeba 2 nepřátelské státy uctívají stejného boha, ten si je "uhraje" aby jej znali pod jiným jménem tam než tam, aby se mu dostalo nejvíce přízní.
No, stejně tak nějaká ta instituce starých dědků - senát apod. - může naoko vypadat jako jejich vláda, pod pokličkou je ale jeden nesmrtelný ambiciózní parchant, jehož psionické schopnosti jsou dost silné na to, aby si jima tahal jako loutkama. Když věci mají roušku tajemnství a tedy jsou něčím jiným, než se zdá, to je pěkná herní zkušenost, ne?
A co třeba dualismus jak mají v americe (a la republikáni-demokraté), ale na magický způsob: tj. dva bohové bdící nad státem (dva znudění bohové, kteří se spolu sází). A "volby" probíhají třebas jednou za 20 let tak, že se potkaj dvě armádičky o, co já vím, cca 50tis. bojeschopných, pořežou se -- a kdo vyhrál, toho uctívají na další volební období v hlavních chrámech :)
Ještě ve mě hlodá ta myšlenka obrovského úžasného stroje, kterému je vdechnuta duše - a tak nalinkuje správné, pěkně specifické náboženství technofilům