Inspirace je zvláštní věc.
Někdy se jí nedostává.
Jindy si sednete a napíšete článek/blog/povídku/vytvoříte příběh pro RPG
A někdy... přijde a odejde. Není to tak vzácné. Někdy prostě dostanu nápad, začnu na něm pracovat... a pak musím přestat a když se vrátím, tak už ten nápad nemám. Nebo třeba v půlce práce zjistím, že najednou vůbec nevím jak dál.
Přesto si ty nápady nechávám. Mnohdy se mi stalo, že jsem se k nim vrátil po delší době a něco z toho bylo. Někdy jsem se k nim vrátil a zhodnotil jsem, že valstně za moc nestojí, nebo že jim už vůbec nerozumím.
Tohle je něco, co mě napadlo někdy v půlce ledna. Náhlá inspirace která mi proletěla hlavou a tak jsem se dal do psaní. Měla to být povídka, nejspíš, ale stejně tak to mohlo být RPGčko. Už nevím, jestli mi došla inspirace hned, nebo jestli jsem se musel jít věnovat něčemu jinému. Prostě jsem to nedopsal. Za těch děvět měsíců jsem se k tomu několikrát vrátil, zkusil navázat, ale prostě to už nějak nešlo. Na druhou stranu mi přišlo, že je škoda to zahodit.
Takže tady to máte. Moje malé pískoviště vám všem napospas. Hrajte si, pokud chcete. Pište co vás napadne. Další podobné úryvky (třeba tak vytvoříme celý svět...). Nebo třeba osnovy příběhu který na to bude navazovat. Nebo třeba zpracování settingu ke hře. Nebo pokračování filmového scénáře. Na tom nezáleží.
Lhal bych, kdybych tvrdil, že nemám vlastní představu. Mám. Ale nebudu vám ji tu říkat. Ne hned. Dávám vám to co jsem skutečně napsal, a co z toho vytvoříte je prostě na vás.
Tak... doufám že se alespoň někteří zapojíte. Tenhle kousek prostě nechci nechat úplně vypařit do ztracena.
Tma...
Přelom dvaadvacátého a třiadvacátého století byl historií označen za jedno z nejlepších období lidské historie
...se mění ve vesmír plný hvězd.
Byla ukončena většina globálních konfliktů, vědecké poznání dosáhlo ohromného pokroku, byla započata kolonizace Sluneční soustavy. I toto období mělo své problémy, jako každé jiné, přesto se nezdály být fatální
Jedna z hvězd se přibližuje, postupně se rozrůstá v něco většího.
Byl potvrzen a objeven princip mimosmyslových schopností a tím byl otevřen prostor pro nový vývoj lidského poznání. Ten se však ukázal být zrádnějším, než se předpokládalo. Byla otevřena cesta magii...
Rostoucí hvězda se mění ve spirálovou galaxii, pohled se stáčí k jednomu z jejích ramen.
...síle prakticky nevědecké, ale především velice zrádné. Její adepti se brzy obrátili proti lidstvu.
Galaxie pozorovatele zcela obklopí, okolo začnou prolétávat hvězdy, pohled se místy stáčí sem a zase zpátky, aby se nakonec zpomalil a zaměřil se k jedné z hvězd.
Novodobí mágové začali objevovat prastará tajemství, aby nalezli tajemství nová. Nikdo nikdy nezjistil, co přesně objevili. Ví se však, že to většinu z nich obrátilo proti ostatním lidem. Ti, co odmítli, byli zničeni. Čarodějové použili svou sílu k tomu, aby ovládli svět.
Hvězda se začíná přibližovat, ze strany skrz zorný úhel náhle proletí planeta.
Spojeným úsilím armád a tajných organizací byli nakonec zastaveni a takřka zničeni, přesto už nikdy zcela nezmizeli. I když jejich síla nebyla už nikdy tak výrazná, jejich činy měly v budoucnu zcela změnit lidský svět.
Skrz zorný úhel proletí další planeta, mnohem větší než ta předchozí, krátce po ní protne pohled její prstenec. Hvězda, už zářící jasně bíložlutou barvou, se začne zvětšovat. Pohled proletí okolo ní, aby se stočil k blížící se planetě.
V pětadvacátém století přišel čas jejich odvety. Země byla na kolizní dráze s kometou, která měla být odstraněna Úřadem pro vesmírné zabezpečení.
Po levé straně se vynoří planoucí objekt, který se pohybuje podobným směrem jako pozorovatel. Blížící se planeta postupně získává jasně modrou barvu.
Mágové tento pokus sabotovali. Země, domov dvanácti miliard lidí, srdce lidské existence, byla zdevastována způsobem, který si nikdo nedokázal představit.
Planoucí těleso se spolu s pohledem společně řítí přímo proti Zemi. Pohled se na poslední chvíli prudce uhne, ale obtočí se kolem planety, aby ji stále sledoval. Náraz komety způsobí výbuch, jenž vymrští do vesmíru kus atmosféry. Z epicentra se skrz celou vzdalující se planetu řítí planoucí čára následovaná tmou.
Mágové samozřejmě stihli opustit Zemi včas. Tak začala druhá válka s čaroději, odehrávající se v lidských koloniích, které se náhle staly domovem naší rasy. Útok byl pečlivě naplánován, největší kolonie na Marsu se dostala pod kontrolu mágů takřka okamžitě.
Pohled opustí stále modrou, přesto však zčernalou Zemi a stočí se zpět do vesmíru. V dálce se objevuje rudozelená planeta. Avšak ještě před tím, než jí pohled dosáhne, se před ní objeví stín, který se rozroste ve flotilu vesmírných lodí - dlouhých kolosů, jejichž prostřední třetina je v průřezu kulatá, tvořená válcem rotujícím kolem lodní osy.
Jejich plán měl však nedostatky. Ačkoliv se armádní velení brzy sklonilo před jejich mocí, samotní velitelé většiny válečných lodí dezertovali pod velení odporu, zformovaného kolem Úřadu pro Bezpečnost a Obranu Soustavy.
Flotila sestupuje na orbitu Marsu, kolem jehož rovníku se nachází pruhy zeleně. Z lodí postupně vylétají střely, následované stihači.
Válka trvala dohromady třicet let. Mágové byli nakonec vytlačeni z Marsu i ostatních kolonií. Na první pohled se zdálo, že byli konečně zcela zničeni. ÚBOS přesto vytvořil speciální oddělení pro sledování, vyhledávání a ničení magických aktivit. Toto oddělení nebylo nikdy zrušeno ani přehlíženo. Lidstvo nikdy nezapomnělo na zničení Země. V průběhu času se přetrvávající existence čarodějů skutečně potvrdila.
Lodě postupně zmizí. Pruhy zeleně na Marsu se začnou rozšiřovat, objevují se modré plochy, planeta se postupně zbarvuje do tyrkysové.
Ztráta Země a následná válka způsobily ohromný úpadek vědy, kultury i civilizace. Nedocenitelné množství informací bylo ztraceno a muselo být znovuobjeveno. Postupně teraformovaný Mars se stal novým centrem lidské rasy, i když další kolonie existovaly na měsících nebo orbitech dalších planet. V osmadvacátém století se podařilo dokončit re-teraformaci Země do takové míry, aby mohla být znovu osídlena.
Pohled se stočí od Marsu do prostoru, ve kterém se záhy objeví vesmírná stanice - ne zcela pravidelný, rotující kruh, zdánlivě vytvořený z kvádrů poskládaných do sebe, tvořících po obvodu pravidelné zuby. Kruh je třemi rameny připojený k nehybné středové ose, která je tubusy spojena se dvěma raketoplány a vesmírnou válečnou lodí skoro stejně velkou, jako je samotná stanice.
Píše se rok dva tisíce devět set osmdesát čtyři, lidská populace dosahuje po celé Sluneční soustavě takřka čtyř miliard, z čehož skoro dvě miliardy obývají Mars a zhruba čtyři sta milionů nově osidlovanou Zemi. Aktivity čarodějů posledních sto let opět narůstají.
Pohled proletí nad horní částí prstence, stočí se doprava, zamíří k jednomu z oken, proletí skrz restauraci, uhne do první chodby, projde výtahovou šachtou, stočí se do chodby vpravo a skončí za mužem a ženou, kteří společně došli před dveře. Vypadají jako dřevěné. Žena za stolem napravo zvedne hlavu a podívá se na ně.
"Agenti Grey a Astin?" Oslovení přikývnou. "Můžete vstoupit, ředitel vás očekává."
málem bych zapomněl. Pro fanoušky