[Teorie] Křupková filosofie

Obsah článku:

Bouření

V tomto stádiu skupina začíná dumat nad tím, zda vlastně mohou něčeho dosáhnout. Chození kolem sebe po špičkách, které dělali ve stádiu Formování, je sice skvělé pro to, aby spolu hladce vycházeli, ale není to moc úspěšné pro to, aby se věci udály.
Když si lidé uvědomí, že se nic neděje, začnou být frustrovaní a začnou vytahovat konflikty, které dříve odložili stranou. Když jedna osoba nastolí problém, někdo další přinese v odvetě další. Znenadání nastane chaos.
V tento moment někdo nastoupí, aby dal skupině nějakou strukturu. Často se začne diskutovat, kolik moci by měl Game Master mít, kdo smí kdy mluvit a jak dlouho, jaké domácí pravidla pro tuhle hru zavést, kdo by měl hru hostit a tak dále.
Příklad Bouření
Citace:
Připomeňme si dřívější příklad "Kdo hostí?" hru. Skupina prošla několika dramaty, než se uspořádala dohromady. Ale mají konflikty i ohledně jiných věcí.
Bob dostal svého čaroděje, ale při čtvrtém sezení se družina střetne se zlým krutovládcem, Baronem Von Handlebarmoustachem. Anna nečekala, že ho budou konfrontovat tak brzy, předpokládala, že budou mocnější a že bude moci příběh ještě pár sezení natahovat. Ale družina úmyslně zvolila zajetí. Jsou vedeny do krutovládcova trůnního sálu.
Anna: "Baron Von Handlebarmoustache říká: "Vidím, že pomýšlíte na zmaření mých plánů. Dobře, že se vám to nepodaří, byť znáte sotva polovinu z nich, neb-"
Bob: "Sesílám Xagygovu přízračnou zadky nakopávající nohu."
Anna: "Ale jsi svázaný."
Bob: "Popis kouzla říká, že má jen verbální složku. Nepotřebuji ruce. A roubík nemáme, jak jsi říkala."
Anna: "Cože? To je hloupý. Všechna kouzla by měla vyžadovat volné ruce."
Dave: "Ha, ha ha... Z Barona je toast!"
Charlie: "Drž hubu, Dave."
Bob: "Můžu si teď hodit."
Anna: "Ne, to je pěkně hloupé."
Bob: "No a k čemu nám jsou pravidla, když je nedodržujeme?
Charlie: "Anna by měla napsat svá vlastní pravidla, a pak bychom je mohli dodržovat."
Dave: "Čéče a proč jsem si asi pak tu knihu kupoval."
Charlie: "Pravidla jsou jen taková vodítka."
Erika: "Měli bychom hlasovat o tom, co kouzlo vyžaduje za složky."
A skupina vybuchne v hádku.
Ve výše uvedeném případě nejde ve skutečnosti o pravidla týkající se kouzla Xagygova přízračná zadky nakopávající noha. Je to o tom, jak bude skupina fungovat, jak se bude rozhodovat, kdo vede atd. Základní konflikt je tu třeba mezi Bobem, který má rád magii a Annou, která ji ráda nemá. Protože ji má rád, přečetl si pečlivě popis každého kouzla a dokáže jej dokonale využít. Protože ona ji ráda nemá, prostě tuhle část prolétla a zabývala se spíš jinými věcmi, jako jsou pravidla pro boj a co zlý krutovládce řekne, když skupinu zajme. Druhý konflikt je mezi Anninou představou dramatického příběhu - řečnící lidé - a Bobovou představou dramatického příběhu - nakopávání zadků zla a braní jeho pokladů.
Další konflikt se týká celé skupiny, toho "kdo to tu povede?" Anna a Charlie si myslí, že vedení by mělo být zcela v rukou GMa, Bob a Dave si myslí, že pravidla tak jak jsou psána, by měla rozhodovat, a Erika by nejradši, kdyby věci rozhodovala celá skupina společně.
Mnoho skupin se v tomto stádiu rozpadne. Tradičním předmětem konfliktu je kdy, kde a co hrát. Tyto jsou často nepřekonatelné.
Překonat konflikty je mnohdy velmi obtížné. Jeden problém je už jen v tom, že lidmi vyjádřené konflikty nejsou těmi skutečnými. Například konflikt Anny a Boba je vyjádřen jako konflikt o pravidlech magie, ale v jádru je o tom, zda by ve hře měla být nějaká magie. Takže dokud Anna a Bob budou mluvit jen o zavedení nějaký domácích pravidel, konflikt nikdy nevyřeší. Druhý konflikt je vyjádřen jako konflikt o domácích pravidlech, ale ve skutečnosti je spíš o tom, zda má hra být o dramatických řečech nebo o zabíjení a braní věcí. Je potřeba poznat skutečný konflikt a vypořádat se s ním.
V běžném každodenním životě mimo hru se často stává, že se lidé sváří o věci, na kterých jim ve skutečnosti nesejde. Ale napětí se musí uvolnit, a tak dojde na konflikty o maličkosti. Tak se muž například rozkřikne na ženu, když se dívá na Tak jde čas a napadne její výběr pořadů. Ale skutečný konflikt je o něčem, co se bojí vynést na světlo. Kdyby řekl, že netráví dost času s ním, místo aby čučela na televizi, mohla by říct, "ale já mám televizi radši než tebe" nebo by mohla kritizovat to, že tráví každou neděli s kamarády. Takže potlačí skutečnou příčinu - ale protože napětí zůstává, musí jej vyjádřit. A tak kritizuje to, nač se v televizi dívá.
Lidský zvyk nahrazovat drobnými konflikty ty skutečné v práci či rodinném životě se samozřejmě týká i jejich koníčků. A zvláště to platí v případě roleplayingu, jelikož o herním sezení roleplayingu se předpokládá, že všechno bude dobré a zábavné - konflikty zábavné nejsou.
Z tohoto důvodu se mnoho bouřících skupin rozpadne, nebo jsou lidé natolik vyděšeni vkročením do bouřícího stádia, že se stáhnou zpět do stádia formování, kde se všichni přestanou hádat a jsou na sebe znenadání velmi milí. Občas jedna část skupiny pokračuje v bouření, zatímco další dva či tři členové zformují pevnost Formování. "Podívejte, my spolu dokážeme vyjít, proč to nedokážete vy?" Stále-Bouřící lidé budiž uklidněni myšlenkou, že Nový Formovači svoje konflikty jen odložili, nevyřešili je.
Má-li skupina schopného vůdce či správnou kombinaci lidí, probouří se konflikty a vyřeší je, čímž dosáhnou stádia Vykonávání. V původní Tuckmanově analýze se zdálo nevyhnutelné, že projdou fází Bouření. Bylo to proto, že sledoval pracovní skupiny, týmy, které svedl dohromady projekt. Tam buď problémy vyřešíte nebo dostanete padáka. V dobrovolné skupině jako jsou roleplayeři můžete být "vyhozeni" (požádáni, aby jste už nechodili) nebo "rezignovat" (odejít sami), ale nejsou zde žádné důsledky zničení kariéry. Takže RPG skupiny často nikdy neprojdou stádiem Bouření do stádia dalšího, rozpadnou se či se vrátí k Formování.
Skupiny, které úspěšně projdou tímto stádiem a vyřeší své konflikty, se Stabilizují a začnou Vykonávat.
Většina RPG knih se tváří, že nic takového jako Bouření neexistuje. Předpokládá, že skupiny automaticky dobře Vykonávají. "Tradiční" RPG podporují autoritu GMa coby absolutního řešitele konfliktů, leč nevysvětlují, co se stane, když nikdo nepřijímá, co GM říká. Mnohé "Indie" RPG se to snaží obejít tím, že nemají vůbec žádného GMa, takže hráči jsou si rovni. Řada her bez GMa má dobré mechaniky pro řešení konfliktů mezi postavami, ale jen pár z nich má vůbec nějaké mechaniky či alespoň rady na řešení konfliktů mezi hráči. Co se stane, když hráč ve hře bez GMa nesouhlasí s interpretací pravidel jiným hráčem? Správná odpověď je pochopitelně: "Bouře!"
Tato e-kniha je mimochodem o těch věcech, o kterých skupiny Bouří. Poznáním věcí, kterých se týkají hráčské konflikty je snazší tyto konflikty vyřešit. Důležité je uvědomit si, že nějaký druh konfliktu je nevyhnutelný. Pokud skupina, či schopný vůdce, je s to identifikovat skutečné zdroje konfliktu (ne "o čem se hádáme nahlas", ale skutečný zdroj neshod), pak skupina může směřovat Bouřením ke Stabilizaci.
< Bouření >
Formování Stabilizace
Napsal Alnag 12.06.2007
Diskuze k tomuto článku již probíhá, můžete se přidat zde.
Obsahuje 38 příspěvků.
Věděli jste, že...
Na d20.cz můžete mít svůj vlastní blog. Pokud chcete napsat o nečem, co alespoň vzdáleně souvisí s RPG, můžete k tomu využít našeho serveru. Tak proč chodit jinam? >> více <<
Jak se chovat v diskuzích
Přehled pravidel pro ty, kteří k životu pravidla potřebují. Pokud se umíte slušně chovat, číst to nemusíte. >> více <<
Formátování článků
Stručné shrnutí formátovacích značek zdejších článků, diskuzí, blogů a vůbec všeho. Základní životní nutnost. >> více <<
ČAS 0.17707800865173 secREMOTE_IP: 3.15.26.116