Jakmile světlo dne zeslábne a měsíc vyjde nad Innistradem, lidé se stávají kořistí všech.
Smečky vlkodlaků se přihrnou jako příliv, přitahovaný silou měsíce a lidstvo je odplaveno zvířeckou zuřivostí. Rodiny vampýrů odhlí tesáky jakmile ucítí krev. Zástupy povstavších umrlců táhnou přes panství a blata, vedené hladem po mase živých. Z alchymie vzešlé stvůry se probouzí k životu v laboratořích. Duchové straší ve schoulených městečkách a děsí pocestné na temných cestách mezi nimi. V hlubokých propastech Innistradu mocní démoni a zlomyslní ďáblové plánují úpadek lidí a jeich vliv sahá do všech vrstev lidské společnosti.
Concept art by Steve Prescott
Lid Innistradu dělá co může, aby se bránil. Srocují se pochodněmi ozbrojené davy, aby příšery zahnali očistným ohněm. Cviči se zvlášť vybraní svatí bojovníci, cathaři, aby udeřili zpět na nepřirozené běsy a především se udržuje víra v Církev Avalcyn.
Concept art by Steve Prescott
Zbraně prostého lidu, vojáků i kněží ale selhávají. Šeptané modlitby a runové ochrany už nemají takovou moc. Stříbrné amulety už hrůzy noci neděsí. Požehnané znamení Avalcyn už nebrání narušení pokojného odpočinku už jednou pohřbených mrtvých. Situace se neustále zhoršuje ve všech čtyřech částech Innistradu.
Art by Ryan Yee
Probádané území Innistradu se dělí do čtyř oblastí zvaných provincie.
Concept art by Richard Whitters
Gavona
V provincii Gavona je člověk v nejbezpečnější a zůstává nejsilnější. Leží v ní Thraben, největší město v zemi, kde leží Avalcynina katedrála, sídlo náboženství a kdysi i samotné velké archanděly. Menší městečka jsou roztroušena kolem po kamenitých blatech. Malé porosty stromů jsou rozesety po kopcích a vřesovištích. Protože je zde pohřbeno víc lidí, než kdekoli jinde, je Gavona nejvíce ze všech provincií sužována nemrtvými a neklidných duchů také není málo.
Concept art by Jung Park
Kessig
Rozsáhlé, zalesněné úzmí na okraji Innistradu se nazývá Kessig, provincie ve které vládne nikdy nekončící podzim. Převládají tu hluboké lesy, i když malá lidská společenství tu a tam založila drobné zemědělské osady a lovci s pytláci vyráží do lesů za obživou. I čerství přistěhovalci tu vědí, že vycházet v noci ven se nevyplácí. Nebylo by to bezpečné ani kdyby v lesích nestrašilo - vlkodlaci se potulují po provincii, někdy osamoceni, někdy v celých smečkách.
Concept art by Vincent Proce, Daarken, and Jung Park
Stensia
Vampýři ovládají provincii Stensia, která se rozkládá v nejtemnější a nejhornatější části země. Jehličnaté lesy vypadají stále zpola mrtvé a cesty zahalené v mlze stále opuštěné. Rozeklané kopce před sebou navzájem ukrývají osady bázlivých vesničanů a sídla upírů. Na hranicích provincie zapomenuté bory ustupují opuštěným skaliskům, za které se žádný člověk neodváží. Na Stensijské obloze se slunce snad nikdy neprodere přes podinvě zbarvená oblaka, které po ní plují.
Concept art by Vincent Proce
Nephalia
V této pobřežní provincii leží několik malých a středních přístavních městeček, většina v ústí řeky tekucí z nitra země. Nephilijské močály a mořské mlhy a záhady skrývají obchody i zločin. Přebývají tu převážně lidé, ale i duchové a vampýři, kteří tu vyhleda´ávají obchod, tajnosti, nebo soukromí. Stříbřité písečné pláže provincie, přerušované místy ostrými skalisky tvořícími četné výběžky a jeskyně, umožňují nesnazší přístup k mlhami pokrytému oceánu.
Concept art by James Paick
Art by Slawomir Maniak
Pravou víru lidí v Innistradu představuje Církev Avalcyn. Hlavou Církve je sama Avalcyn, archanděla tak mocná a čistá, že udržela zpátky temnotu Innistradu. Až do teď byla její přítomnost tak silná, že pouhá víra v ní dávala kněžím i prostým věřícím skutečnou moc: Modlitba dokázala odvrátit zlo, požehnané stříbrné zbraně zabíjely velké stvůry a runy cejchované jejím znakem chránily celé vsi. Moc Církve byla nepřehlédnutelná - vítaná zbraň ve světě příšer.
Art by Greg Staples
Archandělu Avalcyn ale už několik ročních období nikdo neviděl a její nepřítomnost začíná být znát. Co Avalcyn zmizela, modlitby neochránily odlehlé vsi před nájezdy vlkodlaků tak, jako tomu bylo dřív. Svaté ikony nespasily pocestné před upíry v horských půsmycích. Mrtví nejsou chráněni před rejdy přivolávačů ghůlů a těla oživujících alchymistů zvaných skabereni. Pokud staršinové v Církvi, včetně Mikaea, úřadujícího Lunarchy, vědí, co se stalo s Avalcyn, pak neříkají nic.
Art by Steven Belledin
Možná se Avalcyn opravdu ztratila. Ta, co byla největší zbraní lidí je opustila a síla církve udržet temné síly Innistradu zpět začala slábnout.
Concept art by Vincent Proce and Daarken
Požehnaný spánek
Klíčové dogma Církve Avalcyn se týká smrti. Pro obyvatele Innisradu není náplní všeho hledání života věčného, ale zasloužený odpočinek po smrti. Požehnaný spánek je věčnost v poklidném zapomění. Mnohem lepší, než se stát zmučenou duší, zohavenou mrtvolou, nebo nemrtvou příšerou, jak tomu v Innistradu často bývá. Požehnaný spánek je odměnou za ctnostný a ostražitý život. "Nechť je ti země věčná!" je obvyklé požehnání mezi lidmi v Innistradu.
Měsíc Innistradu je nositelem naděje i příslibem záhuby. Mnoho Innistradských astronomů se domnívá, že měsíc je velká poušť ze zrnek čistého stříbra a že veškeré stříbro v Innistradu pochází právě z měsíce. Cathaři a kněží znají sílu zvlášť svěceného stříbra zraňující vlkodlaky a zažehnávající jiné hrůzy a měsíc tedy začal být spojován s posvátnou mocí archanděly Avalcyn. Někteří dokonce vidí obraz volavky v světlých a temných skvrnách měsíce nad Innistradem a volavka se tedy stala symbolem Avalcyn. Východ měsíce ale také může utlumit ochrannou magii a způsobit u vlkodlaka přeměnu z člověka ve vlka. Vrtkavý stříbrný měsíc někdy lidem slouží a jindy zase vytáhne na povrch to nejhorší.
Art by Peter Mohrbacher
Lidé v Innistradu pojmenovávají jednotlivá období podle různých fází měsíce, které jakoby měly zvláštní vliv na to, jak se období mění.
Měsíc sklizně
Toto je podzim Innistradu. Obří oranžový až krvavě rudý měsíc pluje noční oblohou. Dny se krátí. Počasí se ochlazuje s každým dalším dnem a lesy se zbarví jasnými barvami. Toto je čas, kdy vampýři jsou nejsilnější. Pálí se hranice, když zemědělci při polních pracech zůstávají venku i po setmění. Ohně mají vampýry udržet pryč od lidí.
Měsíc lovců
Toto je zima Innistradu. Chlad se nikdy nevytratí ze vzduchu a slunce nikdy nevyjde vysoko nad horizont. Je to nejdelší období a je to čas nouze. Víc lovců musí vyrazit do divočiny hledat jídlo, což působí nárůst počtu útoků na lidi. Je to doba, kdy jsou vlkodlaci nejsilnější. I proto, že se v lesích toulá víc lidí, jsou útoky vlkodlaků častější. Lidé však věří, že napadení mají něco společného s roční dobou, i když vlkodlaků není o nic víc než v kteroukoli jinou roční dobu.
Art by Ryan Yee
Nový měsíc
Toto je období na Innistradu nejvíce připomínající jaro a je to také nejkratší období. Dny jsou nejdelší, slunce je nejjasnější, i když stále jen matné v porovnání s jinými světy, a v lesích bují nový růst. Lid si toto období spojuje novým životem a zrozením. Děti narozené pod novým měsícem jsou považovány za požehnané a s lepšími předpoklady dosáhnout požehnaného spánku.
Před dávnými časy se na Innistradu o démonech jen šeptalo a třásli se před nimi vampýři i lidé. Myslelo se, že už dávno vymřeli, nebo že jsou to jen pověsti. Pak ale přišla Avalcyn a její andělé a bylo dosaženo nové rovnováhy. Vampýři, vlkodlaci a nemrtví byli zahnáni, aby se obnovila rovnováha mezi lidmi a zbytkem světa. Jejich ústup ale otevřel nový prostor - příleřitost pro pekelné síly Innistradu projevit se. Démoni a jejich zástupy ďáblů se začaly objevovat jeden po druhém.
Art by Matt Stewart
Stříbrný obojek
Ze začátku si Avalcyn nové hrozby nevšímala, ale jak démoni nabírali na síle, seznala, že je bude muset zničit. Každému se postavila v boji a porazila jej, ale pokaždé, když se tak stalo, nový démon se objevil krátce po té. Brzy se ukázalo, že ač démon může být zabit, vrátí se znovu v jiné podobě, protože je tvořen čistou manou. Jakmile si toto Avalcyn uvědomila, nechala vyhlásit, že "Co nemůže být zničeno, musí být spoutáno" a tak se jejím znamením stal stříbrný obojek na krku všech démonů.
Concept Art by Wayne Reynolds
Skirsdag
Zrozeni ze starého modloslužennictví démonům, Skirsdag je tajný démonický kult soustředěný ve velikém Therabenu. Tato tajná organizce má členy ve všech vrstvách kněží, šlechty i řemeslníků. I když malý, kult se již udržuje po generace. Když se démon Griselbrand chopil moci a zastínil všechny ostatní démony, Skirsdag také nabyl na vlivu. Griselbrand zmizel zhruba ve stejnou dobu jako Avalcyn a uložil lidem ze Skirdagu, aby jeho záležitosti spravovali v nepřítomnosti svého pána.
Art by Clint Cearley
Kdysi měl Innistrad spasitele, andělu, která držela temnotu zpátky. Nyní se lid zoufale drží dna potravního řetězce, sanaží se přežít ve světě ohrožovaném příšerami. Co znamená požehnání kněze, když mrtví chodí zemí? Jak je možné věřit svým bližním, když se lidé mění v zvířecké nepřátele? Lid Innistradu je obležen ze všech stran stíny a pokud nenajde způsob jap přežít, ty stíny jej pohltí.
Nastal se konec příběhu lidí? Jen vy o tom můžete rozhodout.
Concept Art by Vincent Proce
Zdroj: http://www.wizards.com/Magic/Magazine/Article.aspx?x=mtg/daily/stf/157