Ehm, prozačátek bych se chtěl omluvit za dnešní neúčast. Až doteď mi nedošlo že je vlastně středa. Doufám že na úkor toho jste nebyli moc bití nebo že se to nezrušilo.
Ad postavy. Mno, já nejsem proti tomu že bych v Ježkovi pokračoval, ale po nyní už alespoň prvotní zkušenosti s paladinem bych ho předělával a to už mi možná přijde lepší začít rovnou s novým buildem. Nebo zcela novou postavou. Za vyšší levely jsem loboval spíš z toho důvodu že počáteční levely mi přijdou takové... hm, jako když vesnický chlapec jde s dřevěným mečem lovit stín strašáka co mají na poli. Ale pokud rozhodnutí padlo že se půjde od prvopočátků, podřídím se.
Ad healer. Jak jsem už zmiňoval - žáleží jen na domluvě. Zkouknu ve volném čase něco o klericích a kdoví, třeba mě to zaujme natolik že bych si ho zkusil.
wlkeR píše:
a s pomalejší družinou
"Ale maminka říkala že jsem jenom momentálně zaostalý..."
Ad levelování. Na jednu stranu je motivace pro hráče když se dostávají expy solo, na druhou stranu když někdo víckrát nemůže, pak taky může stejnětak začít zaostávat za ostatníma a tím znepříjemňovat situaci sobě tím že není on-par s družinou, své družině tím že se o něj musí o to víc starat a DMku protože prokud ho pak nechce odrovnat, musí jeho opožděnost brát vpotaz. Extrém pak když DM rozděluje expy rovnou i jednotlivcům podle toho jak byli užiteční.
Osobně když jsem se v RPG hrách (teď myslím ne-DnD) potkával s odděleným expením pro postavy, naskakovaly mi trochu husí pupínky na té části těla na které se sedí. Z důvodu jednoduchého - že v takových hrách dost často bývají situace kdy se jednou hodí ten, podruhé onen panďulák a ideálně oba na maximální možné úrovni která se do té dané chvíle dala získat.
Ve finále nic moc proti XP jen účastníkům nemám. Akorát by pak možná stálo za to když by někdo opravdu zaostával, dát mu možnost ostatní v XP trochu dohnat. Třeba tím že by se aktivněji angažoval v nějaké questové linii z čehož by pak dostal ten drobný bonus bokem.