Píše:
kostky nechtějí postavy dostatečně zabít
Sorry, to je něco jako moje DM-mantra. Nemyslím ji nijak zle ani vážně, podobně jako jsem nemyslel vážně ani afk-table. Vím že moje social skills jsou někde u dna a můj šálek humoru asi pochází od něčeho z Far Realm, ale pomáhám si sám a takhle to dopadá. Je to jedna z věcí, který se asi nezbavím, takže opakuji: spoustu věcí jen tak plácám. Většinou dodám "né" nebo "jk," ale občas zapomenu. Nicméně vždycky se můžete zeptat, jestli to myslím vážně.
Píše:
Opět nevím, jestli to bylo záměrně a ty dotazy ti přišly pitomé, nebo ses zrovna zamyslel nad něčím jiným, ale v kombinaci s výše uvedeným je to dost náladu zabíjející.
No - ne a jo. Když mi dotaz přijde pitomý, tak na něj většinou odpovím "vážně?" ale pokud ho přejdu bez odpovědi, tak jsem ho opravdu neslyšel (nevím, jestli je to porucha nebo co, ale řeči z repráku/sluchátka skoro nerozumím) nebo jsem zrovna přemýšlel nad něčím jiným a než jsem to dovymyslel, existence nějakého jiného dotazu mi zapadla kamsi. Ideální řešení je chat + upozornění, že tam tu zprávu mám, pokud se zrovna hrabu v knížce (což je většinu času) a nevnímám monitor. Úplně ideálně v době kdy neřeším nic jiného.
Tohle je kolosální nevýhoda online hraní a webkamera jí moc neřeší (krom toho že od doby co je nepoužíváte mi konečně přestal lagovat zvuk, yay): když hrajete s lidmi u stolu, nemusíte být psycholog aby vás trklo, že když na vás někdo zírá, tak jej/ji pravděpodobně ignorujete kvůli něčemu důležitému. Mluvě o komunikaci, na psychologii nás učili že už nevímkolik % komunikace jede nonverbálně, ale část to nebyla malá. A docela u tohohle druhu zábavy chybí, bych řekl.
Píše:
koukl ses na to z pohledu postav?
Učím v 6. třídě 10 dětí druhým rokem, 6 hodin týdně a snažím se nahlížet své hodiny jejich očima. Úspěšnost 0%. 2. ročník gymnázia, čítající 4 lidi, učím druhým rokem rovněž 6 hodin týdně a snažím se poznat co během hodin zažívají a cítí. Úspěšnost možná 1%. Podtrženo sečteno, vciťovat se v každém okamžiku do motivací lidí, které znám až na výjimky minimálně, v 8 hodin večer bez vyhlídky na nějakou solidní úspěšnost je něco, co absolutně nedávám. Jsem DM, mým popisem práce je posouvat akci a příběh dopředu, pokud to nedělají samy postavy nebo z jiného důvodu, a zajistit řešitelnost situace.
Teď nedávno jsem koukal na zajímavý video... Ale protože jich bylo moc, už ani nevím kde hledat zdroj. Abych se moc nezakecal, pointa byla, že dokud člověk má na koho svalit svou vinu, dopustí se lecjakých hnojů (v jednom známém experimentu 90% lidí bylo ochotno pustit do testovaného člověka napětí snad i 450 V a opakovat to navzdory křiku z druhé strany zdi, dokud byli přesvědčováni, že to tomu člověku pomáhá a veškerou zodpovědnost na sebe bere výzkumný pracovník). Point is: vy jste něco udělali, umřeli, a čím? DM na vás poslal OP příšeru. DM nedal dostatek indicií. TO JE NORMÁLNÍ. Já mám to samé: knížka řekla tohle, kostky tamto. Zamotávám se do téhle hádky jen abych dokázal že to nebyla moje vina. Ale ona to byla moje vina a vaše vina - jsme v tomhle příběhu společně, nemá smysl plakat nad rozlitým mlíkem a je třeba vzít mop, vytřít podlahu a zajistit, aby se to příště nestalo.
Plastová uzaviratelná nádoba na mléko:
- Pokud DM nezodpověděl urgentní dotaz, přeruš hru a polož jej tak, aby bylo zřejmé, že jej nemohl přeslechnout nebo ignorovat z důvodu řešení jiné (i)relevantní záležitosti.
- Pokud není jasné východisko, přeruš hru a zjisti, nemáš-li nějaké znalosti k řešení situace. Pokud ne, pořád můžeš využít svoji akci k jejich hledání (Perception, "Knowledge," atd).
- Pokud hrozí nedorozumění jakéhokoli druhu, které by mohlo výrazně ovlivnit hru, PŘERUŠ HRU a vyjasni jej, dokud je čas. Snaž se při tom vyvarovat rewindů, zejména těch delších než 1 kolo.
- ???
- PROFIT!
99% D&D je o komunikaci, což je věc, která se strašně ráda vysekává na nejrůznějších blbinách, od ztišeného mikrofonu po 5 lidí mluvících naráz. Pokud máte pocit, že někde komunikace vázne, řešte to VY a HNED, než až se NĚKDO JINÝ, kdo případně bude vypadat jako blbeček páč se zeptá na něco zřejmého, no bóže, probere v hořícím autě napůl cesty z útesu.