Jeden z důvodů, proč jsem extrémně proti zabíjení postav jako GM je právě nutnost nejen strávit hromadu času nad tvorbou (mechaniky) postavy, ale právě vymýšlet, kde se sakra vzala, proč se chce připojit a proč by proboha mezi sebe měli někoho brát.
Jediné, co mi funguje dlouhodobě je "družina potřebuje něco vyřešit, sama to nedá, potřebuje někoho dalšího, co to umí" - nic jiného mi nefungovalo na dlouhodobém principu. Dost často to vedlo k tomu, že nový hráč nevydržel, tolik se nezapojil, protože ho nezapojí družina.
EDIT: A když si vezmu, že hrajeme pravidelně co týden, potažmo co dva týdny, něco vymyslet a aby byla vhodná příležitost (jak chcete připojit postavu uprostřed liduprázdné pustiny? Nebo uprostřed oceánu?) mi snadné nikdy nepřišlo, natož jednoduché, jak Marky zmiňuješ pro tvorbu vazeb a bourání bariér.
Mě totiž vždycky přišlo "podezřelé", když se ve filmu nebo knížce jen tak někdo připojil a pak se z něj klasicky vyklubal záporňák, kterého si nikdo překvapivě nevšiml, ani včas neodhalil...
Navíc... To, že se připojuje nový hráč je problém k řešení hráčů a GM, ne postav. Ty nemusí chtít nikoho dalšího. A z přenesené logiky tohohle, pokud to není někdo, kdo chce hrát podvraťáka a družinu podtrhnout, tak to "režisérsky" odmávnu s tím, že "prostě ho berte a hrajte své postavy s rezervou".
Btw. měl jsem dneska debatu s hráči na téma úmrtí postav. Skončili jsme na relax "filmovém" stylu. I tak mě přesvědčovali, že vidí hrozbu smrti jako reálnou, stejně jako obtížnost hry. A to, že nikdo "trvale" nezemřel po 8 letech hraní jim vůbec nevadí. Naopak jsou za své "staré" postavy rádi.
Tlak a stres z možnosti smrti prožívají, i když na ní vlastně "nikdy" pořádně nedošlo. Z výše zmíněných dvou možností "filmového" a "jako v přírodě" stylu tak jsme uprostřed. Hrajeme na vážno s rizikem smrti a ztráty, ale obě strany se jí snaží vyhnout, respektive dodat smysl.
A ohledně nových postav obecně, zavisí na stylu, ale nikdy jsem nehrál něco, kde by mi smrt a tvorba nové postavy přišly fajn, natož jednoduché. Nejčastěji jsem řešil hlavně to, jestli vůbec chci hrát dál. Obtížně jsem hledal touhu hrát novou postavu, nový koncept, znovu se připojovat. I z tohohle hlediska, protože jsem zvyklý dodat k postavě tři stránky backgroundu, nápady na provázání, na osobní questy, příběhové linie apod, je pro mě smrt postavy vyřazením z hry na měsíc, ne-li napořád.