"U všech ďasů, říkáte, že jsem to propásl?" řekl nahněvaný muž stojící před jedním ze jmenovaných úředníků magické univerzity, který pohodlně seděl v křesle před honosným psacím stolem. Mužův vak na zádech, cestovní boty a oděv ocejchovaný prachem cest, dávaly jasně najevo, že teprve před chvílí dorazil z nějaké daleké cesty.
"Ano, pane Leuciusi, je mi líto, ale ten královnin ples se již uskutečnil a naši akademičtí kolegové svoji diplomatickou misi dokončili i bez Vás. Měli by se vrátit každým dnem."
Muž před úředníkem zbrunátněl a jeho oči se zlověstně zaleskly.
"Zdá se mi to, nebo jsi úmyslně dal škodolibý důraz na ty dvě slova "bez Vás", což?"
řekl již ráznějším tónem a pozoroval, jak se úředník v křesle jaksi zmenšil.
Nebylo divu, že byl rozzlobený. Vcelku často plnil nějaké důležité diplomatické mise pro stát a i pro akademii a když už se vyskytla příležitost být přítomen na něčem tak velkém, jak se mluvilo, někdo mu zřejmě zapomněl předat zprávu včas. Nebo to byl úmysl, což je ta horší varianta...
Nahněvaný muž nechal vyřčenou otázku bez odpovědi a rázným krokem vykročil do své cely, aby se umyl a všechno řádně promyslel.
"Ať je to jak chce, kolegy z univerzity si pro příště pohlídám a jestli zase někam vyrazí, budu tentokrát u toho..." pomyslel si a oči se mu zaleskly znovu...
Pro příští misi se hlásí: Leucius Balakhas Emos
Půl-elf černokněžník
https://drive.google.com/open?id=0B5tZ9Gbig7-7MDJ3X0l4d2Rsd00