sirien píše:
Pokud se pamatuju dobře, tvrdil jsi něco přesně opačného když někdo argumentoval, že se nedá zahrát věrohodný crossgender a Tvůj argument byl, že žádná holka není archetypálně holčičí, takže co na tom že jí nějaký kluk zahraje trochu jinak než je stereotyp.
Pamatuješ si to úplně špatně (a pokud podle své paměti hodnotíš paměť ostatních lidí, tak se ani nedivím, že paměť u starších lidí vidíš jako špatnou. No nic.)
Říkal jsem - a stále říkám - že není tak velký problém zahrát uvěřitelně mága, elfa, trpaslíka, draka, upíra nebo sicilského mafiána, protože to jsou postavy, se kterými nemáme osobní zkušenosti, známe jen jen z relativně malého počtu knížek a filmů, kde mají obvykle určité archetypální vlastnosti, takže je lze vytvořit a zahrát relativně snadno.
Na druhé straně žen (či mužů), a v tomto kontextu také mladých a starých lidí máme kolem sebe reálně milióny, každý z nás se tak či onak setkal se statisíci příslušníky dané skupiny lidí, osobně jednal s desetitisíci z nich, i kdyby jen krátce. Lidi daného typu (třeba ženy, nebo staříky) tedy známe docela dobře z mnoha úhlů, a pokud se hráč při jejich hraní netrefuje ani do poměrně širokého vzorce možných chování, tak nám (nebo alespoň některým z nás) přijde chování takové postavy nevěrohodné. Prostě ji nebereme jako ženu, nebo jako starého člověka. Viz dále.
Gurney píše:
A ty víš jak se chová někdo, komu je 3000 let? Jako chápu že když sedím u tvé hry já a hraju chlápka, kterému je padesát, tak ti to může připadat rušivé, protože každý má nějakou představu jak se liší chování člověka v pětadvaceti a v padesáti. Ale čím je tohle jiné než když někdo hraje člověka nadaného nějakými paranormálními schopnostmi, které logicky totálně změní jeho pohled na svět? nebo třeba "jen" nájemného vraha, který nemá problém odpravit naprosto neznámého člověka a pak si v klidu zajít na oběd?
Já tu otázku otočím. Jak jsme psal výše, všichni máme dobrou představu, jak se chovají padesátiletí muži. Chovají se různě, ale přesto vykazují řadu obvyklých znaků - a pokud ne, tak i v reálném světě o takovém chlapovi říkáme "chová se jako dítě" nebo "chová se jak kdyby mu bylo osmdesát".
Nikdo z nás neví, jak by se měl chovat člověk či podobný tvor, kterému je 300, nebo dokonce 3000 let. Jenže pokud se daný tvor chová tak, jak máme spojeno s třicetiletým chlapem, či dokonce s dvacetiletým klukem, tak máme (opět - někteří z nás mají) pocit, že jeho chování nesedí k věku, který deklaruje.
A já k tomu říkám - pokud hraješ chlapa, který se chová na 30 let, jaký má důvod, aby mu bylo 3000 let? Abys měl velký bonus na moudrost? Nebo mohl na ostatní hráče machrovat stylem "byl jsem u události, od které se počítá váš letopočet, a vypadalo to úplně jinak"? Jak se tahle dlouhověkost reálně projeví ve hře, pokud hraní postavy působí tak, jako by měla celkem normální věk? Řídím se pravidlem, že pokud něco nelze rozlišit, tak to není třeba rozlišovat. Tedy pokud neumím rozlišit chování 30 a 3000 leté postavy, není důvod pro to, abych existenci té druhé vůbec zaváděl a řešil hromadu souvisejících otázek. Přesněji abych zaváděl existenci celé rasy a řešil s více různě schopnými hráči její chování.
Proto jsem ve svém settingu žádné hráčské dlouhověké rasy neměl, a ze stejného důvodu jsem nepovažoval za nutné nějak podporovat hraní nelidských ras, když stejně byly hrané jako dosti unirormní zástupci dané rasy a měli jen několik lidských vlastností. To všechno je důvod, proč dávám přednost hraní celkem běžných lidí v běžném rozpětí věku.
Když se vrátím úplně zpět na začátek - je to také důvod, proč preferuju hraní lidí, kteří se mezi "dobrodružstvím" věnují tak či onak normálnímu životu, protože to je model, se kterým máme všichni zkušenost a většina reálných dobrodruhů fungovala také takto.