Shako píše:
Je nějaký speciální důvod, proč je základní mechanika postavená na dicepoolu proti pohyblivé obtížnosti? Z těch věcí, co jsem aktivně hrál měl todle naposled oWOD. A jako elegantní nebo jednoduchou mechaniku bych to rozhodně neoznačil. Argument, že předškolní děti nenapočítají víc než do šesti mi nepříjde moc namístě, když místo toho musí porovnávat, zda je číslo X větší než číslo Y (ať už v případě dané obtížnosti nebo hodu proti sobě...). To je podobně náročná myšlenková operace jako sčítat čísla nad 10 (imho).
Dicepool bych ještě pochopil, ale proč ta pohyblivá obtížnost (4,5 nebo 6)? A pokud už tam musí být, tak proč je to jako základní pravidlo (nikoliv jako volitelné - házejte proti obtížnosti 5, volitelně můžete obtížnost snížit/zvýšit o 1)?
Na blogu není aktuální verze - ta je na rpgforu. Momentálně je ve hře stále dice pool, ale je to tak, že každá šestka je úspěch (příp. ikonka - hvězdička), tedy žádná pohyblivá obtížnost. Hod se koriguje tím, že se může v určitých případech přidat nebo ubrat kostka (hází se malým poolem, většinou tak 2-4 kostky) + je tam pravidlo pro zariskování, kdy se mohou přehodit libovolné kostky, ale když padne jednička (lebka), tak se přihodí něco nemilého.
Je to rychlé, jednoduché a zábavné - krásně na tom jde vidět, jak se některé děti bojí riskovat a jiné do toho zas jdou po hlavě :)
Jezus píše:
Ne že bych si neuměl představit nebojové řešení, ale jak ta hra vlastně vypadá?
Zajímá mě spíš k čemu inklinují děti, jaké způsoby řešení "točí". Je to něco jako "zkusit ukecat-zkusit obejít-zkusit proplížit-zkusit čarovat" nebo co si mám vlastně představit, že se "děje". Využívají nějak kreativně nějaká kouzla nebo schopnosti?
Je to hlavně o nápadech - třeba když kluci narazili na obřího pavouka, zkusili jej uplatit sklenicí sušených much, zdivočelou krysu zahnali mácháním hořící pochodní apod. Jsou to malé děti, takže tam nelze očekávat nějaké sofistikované dialogy, ale nápady mají někdy moc pěkné :)
Jezus píše:
Btw když mluvíš o absenci fyzických konfliktů myslíš boj nebo i nějaké to pronásledování, závodění, případně přetahování/přetlačování...
Měl jsem na mysli boj - tedy explicitní násilí.
Jezus píše:
Ještě více btw (malé) děti se boji vyhýbají protože si myslí, že to není správné nebo se bojí násilí? (Nemluvím teď o zabíjení, ale děti se přece občas perou, ne?) A nebojí se spíš těch "dospělých" NPC všude kolem? (Jen taková úvaha).
Myslím, že hodně záleží na povaze dítěte. Ale obecně - šermování, praní se, to je samozřejmě baví, je to jejich přirozenost, měří si tak síly, trénují se, učí se, vymezují si mantinely - to je z mého nynějšího pohledu ve hře vpořádku a proto již v posledních hrách různé šarvátky zkoušíme odehrávat. ALE co je pro ně nepochopitelné, je zabít živého tvora. Prostě když je tam divoká krysa, tak je nenapadné vzít klacek a ubít ji k smrti. Nenapadne je zapíchnout skřetovi do žaludku nůž a vybrat mu kapsy. A já je samozřejmě nechci stavět do situací, kdy by se taková možnost nabízela (nebo by se snad dokonce jevila jako výhodné řešení), to mi prostě příjde eklhaft.
Nicméně souboj mám ve hře vždy jako takové zpestření, protože v boji je ta explicitní výhra, tu má samozřejmě každý rád... Ale máme třeba jeden boj za hru, ostatní setkání jsou konverzační / questová.