Tím, že začneš v určitém bodě HP obcházet, zavedeš další úroveň rozhodování. To, co řešila nestranně pravidla, najednou bude muset někdo začít rozhodovat naprosto bez pravidel.
Když jsem se včera díval na Copak je to za vojáka, tak Kouba skočil ze čtvrtého patra na beton, měl by tedy můj barbar při pádu ze čtvrtého patra umřít? Měl by umřít při skoku ze čtvrtého patra? A v Avatarovi spadl Jake z letadla, padal tisíc metrů, měl zemřít? Přesně od toho tam tam ty HP jsou, aby to rozhodly. Jasně dané pravidlo, postava už je tak schopná, že si nějak poradí i při pádu ze čtvrtého patra na beton nebo dokáže využít vegetaci ke zmírnění pádu z letadla. A ti vojáci kolem holt tolik HP neměli, tak popadali jak hrušky nebo z oken neskákali. Kdo a jak by měl rozhodnout, že tahle výška už je dostatečná?
Druhý problém, který tím zavádíš, je úmyslné obcházení epičnosti protivníka. Od toho má level a hp, aby se ukázalo, jak je to epický protivník. Nejde o řadového vojáka, na kterého kýchneš a on se rozplyne, ale je to Thanos, kterému prosekneš srdce a on stejně luskne, je to Thor, kterému vypíchneš oko, ale on stejně povolá blesky a sesmahne tě. Ve chvíli, kdy by mohl k Thanosovi kdokoli dojít a píchnout ho vidličkou do krku a on umřel, nebo Thor by se opařil při vaření kafe tam ty levely a hp vlastně nepotřebuješ.
D&D je epická fantasy, má tak nastavena pravidla. Ve chvíli, kdy začneš povolovat epičnost obcházet, dostaneš se do stavu, že v každém okamžiku budeš rozhodovat, zda daná akce už je dost jasná, aby epičnost obešla, nebo ještě ne.
umí mnich na 5. levelu odrážet rány z katapultu? Měl by ho zásah jasně rozmáznout? Optikou pravidel D&D neměl a odrážet je umí. Stejně jako Po, který ve třetím dílu konečně najde Čhi a vrací rány z kanónu proti lodi. Nebo sktřetí náčelník v Pánovi prstenů, který do poslední chvíli čeká, kam spadne rána z katapultu, nakonec ustoupne bokem a odplivne si. Přišel o polovinu svých HP (o polovinu své epičnosti), už to není neporazitelný neochvějný velitel, ale už z něho cítí strach a pochyby, už je snáze porazitelný. A ty stovky skřetů předtím, které katapult rozmačkal, prostě tolik HP neměli, nebyli epičtí.
Pokud hráč jediným hodem uspěje a velitele nepřítelova vojska chytí pod krkem a pak druhý hráč nahlásí, že vezme nůž a bodne velitele mezi žebra, má velitel umřít? To záleží právě na HP, právě na epičnosti velitele, na to přesně odpovídají pravidla.
Ano, jsou skupiny, které se snaží do hry, která stojí na epičnosti, prosadit pohled pseudo-realismu, který ale celý systém narušuje a co hůře, potřebuje někoho nad pravidly, který "nestranně" rozhoduje, co ještě řešit podle pravidel a co už hrát bez pravidel. Já mám s tímto velice špatnou zkušenost. Jakmile se dovolí jednou pravidla obcházet, hráči nacházejí řešení, která obcházejí pravidla, velice často. Přijde jim to přirozené (tím neříkám, že cíleně hledají díry v systému a zkouší, co si ještě mohou dovolit, ale když jednou stačilo protivníka chytit pod krkem a on umřel, proč by to nemělo fungovat na všechny protivníky?). Jen to jaksi úplně zboří systém jako takový.