V sobotu jsme hráli dvojitou misi, dohromady 11 lidí, z toho 10 nováčků a 8 nových postav (dva hráči adoptovali stávající agenty).
Na první misi jsem si připravil pět NPC - tři studenty Polytechniky v Cáchách. První je okultista, který jako jediný přežil zásah agentů Omegy na skupinu okultistů na univerzitě v Berlíně. Ten se pojil s druhým studentem, který sestrojil přístroj na zachytávání rádiového signálu a jeho projekci do lidského mozku. A třetí student na základě vzorku zaslaného jedním jeho známým doktorem vyrobil roztok, po kterém se člověk stane citlivějším na elektromagnetické vlny.
Problém byl v tom, že okultista a elektrotechnik se považovali za nejdůležitější v tomto pokusu, a toho druhého brali jen jako doplněk - okultista sloužil jako médium a tvrdil, že bez něj by to nefungovalo, a elektrotechnik si zase myslel, že jeho přístroj je důležitý a fungoval by s každým vhodným člověkem. Chemik byl tří čtvrtinový žid a velmi rychle zjistil, že tyhle pokusy můžou být nebezpečné, ale když se pokusil vycouvat, tak elektrotechnik, který o jeho židovství věděl, ho začal vydírat. A Okultista se začal bát, že si Elektrotechik našel jiné médium a teď odkládá další pokus. Skutečný problém byl v tom, že při posledním pokusu se Okultista napojit na nějaké vyšší vědomí, nebo možná byl posednut démonem, začal vykládat nesmysly, které si následně nepamatoval, a elektrotechnika to vyděsilo.
Dál tam byl děkan fakulty, který měl starost, zda tenhle výzkum odpovídá standardům árijské vědy - když by ne, tak by to zatrhnul, ale zase by nerad poškodil výzkum, který by špičky nacistů (třeba Himmler) mohli považovat za zásadní. A k němu byl proděkan, který si brousil zuby na místo děkana a hodilo by se mu každý děkanův přešlap - nicméně ten se do hry nedostal, tedy nikdo s ním nakonec nejednal.
Tihle čtyři napsali dopisy čtyřem postavám s žádostí o pomoc. Okultista chtěl, aby jako známá přiměla Elektrotechnika k dalšímu pokusu, ten zase chtěl po jiném člověku, aby u pokusu asistoval a vysvětlil, na co vlastně narazil, chemik chtěl odstranit hrozbu svého prozrazení a děkan chtěl po odborníkovi na okultismus, aby posoudil árijskost takového výzkumu - a všichni to chtěli více či méně tajně.
Postavy měli skoro všichni předem udělané, nicméně doladění jsem provedl tak, že jsem na stůl vyskládal asi 70 kartiček aspektů (včetně těch, které si navrhli při tvorbě) a nechal je, aby si vybrali, co chtějí. Trvalo to déle, než jsem odhadoval, protože přehlédnout všechny v šesti lidech přeci jen trvalo déle, ale za patnáct minut byli všichni s tvorbou postav hotoví. Výběr vybavení proběhl klasicky - kompasy, mapy, ale kupodivu v první skupině asi žádné zbraně, žádné plynové masky, lana s kotvičkou a jiné kravinky. Pro druhou skupinu mi chyběla kartička mačety a A19 po mé poznámce vyměknul a místo dvou pistolí různé ráže si vzal jen jednu, kterou stejně nevyužil :-)
Agenti - tedy budoucí agenti - se na začátku neznali, jen někteří z nich z doslechu, takže napřed každý navštívil "své" NPC, pak toho, na koho měl zapůsobit, přičemž se začali potkávat, dali se dohromady a celkem rychle usoudili, že budou pracovat spolu a celý případ vyřeší hromadně. Takže kontakt chemika ho přiměl vyrobit další dávku tinktury výměnou za to, že ho dostane do Francie, tím mohli říct, že provedou další pokus s vyvoláním, u kterého budou někteří z nich přítomni, budou si ho nahrávat, a pak se uvidí.
Zajímavé bylo, že jeden z nováčků měl možnost Telexem kontaktovat jistou skupinu (konkrétně Omegu) a získat od nich některé informace - což fungovalo tak, že dotyčný hráč psal otázky na stránky Omegy a dva z mých hráčů na dálku a se zpožděním odpovídali, jak uměli.
Díky aktivnímu využívání aspektů a taky docela slušnému počátečnímu štěstí nasbírali 24 úspěchů a jen 2 komplikace, takže na konci jsem za své rezervy přihodil podezření obou účastníků pokusu, což vedlo alespoň k Defconu 1, jinak by to uhráli úplně s přehledem, což by ale moc neodpovídalo herní situaci. Chemikma posadili na vlak do Paříže, ale na konci zabavili záznam z pokusu i přes odpor elektrotechnika, a navíc děkanovi chtěli doporučit, aby ty pokusy zatrhnul a oba rozdělil, ale už mu to nikdo neřekl, protože raději co nejdřív odjeli.
Hráči si vybrali možnost hrát uzavřenou hru, takže žádný pasiáns s vyloženými kartami se nekonal a jak dobře si vedou a jaké nebezpečí jim hrozí odhadovali opravdu jen z děje ve hře, což se ukázalo jako dobrá volba. Jediné co prozrazovalo výsledky bylo, když jsem odkládal vytažené komplikace za spotřebované aspekty a nebo naopak když žádné aspekty nespotřebovali. To asi nebudu umět obejít.
No a pak jeden z nich sepsal hlášení a zadal úkoly druhé skupině - tedy přednesl to dvěma svým známým, a druhá skupina už od začátku pracovala v týmu. Jen jsem odflákl popis toho, jak se dali dohromady, to příště musím vysvětlit lépe.
Takže druhá skupina nastoupila s Defconem 1 a nedůvěrou několika NPC (což odpovídalo, když to všichni chtěli udržet v tajnosti). Zjistili, že Okultista někam zmizel, na děkanovi si vymohli spolupráci a přístup do laboratoře, ze které prakticky vyhodili Elektrotechnika, po nějakých peripetiích sehnali foťák, aby nafotili aparaturu, provedli chemický rozbor zbytků roztoku... taky měli za úkol vytěžit Chemika, ale protože ten už nejspíš odjel, tak neměli jak. Takže ještě prohledali pokoj Okultisty a sebrali grimoár vyvolávání. Tenhle jejich přístup šel ruku v ruce s tím, že jsem častěji používal nevýhody plynoucí z vyššího defconu, takže NPC více odolávaly, a i když používali aspekty dost často, měli už menší štěstí na karty a Defcon se zvyšoval rychleji. Jeden z agentů se přes Telex domlouval a agentem z první skupiny, když potřebovali znát nějaké detaily. Klasicky došlo k tomu, že i když se lidé snaží psát hlášení jasně, tak když ho pak čte někdo jiný, je snadno zmatený a dochází k nedorozuměním. Prostě běžná situace.
Do téhle druhé hry jsem pak nasadil i dva agenty cizí organizace, kteří mohli agentům Omegy pomoct (nebo uškodit, ale byli to celkem neškodní akademici, tedy jeden mág a jedna doktorka), nicméně protože je hráči nedokázali správně odhadnout, tak se jich obávali a vyhýbali se jim. Na defconu 2 se už objevili i Gestapáci, kterých se jeden z agentů taky polekal, takže pro zahlazení stop způsobil únik plynu v laborce a následný výbuch (tedy metoda ústupu dle A15), a po pár dalších akcích byly karty na
Postup 3 + 4 úspěchy
versus
Defcon 3 + 3 komplikace
Tedy stačil jeden úspěch na splnění mise, ale dvě komplikace na totální průser. V jejich následující scéně jsem si vytáhl úspěch a dvě komplikace, tedy úplně nerozhodný výsledek (to se mi ještě nestalo), takže jsem pokračoval dál. Všechny únikové silnice byly hlídané, což zjistili, když se pokusili všichni pohromadě odjet autem, takže auto nechali na místě a v noci se vydali před hranice do Belgie po svých a mimo cesty, což se jim podařilo, takže nakonec to byl přeci jen úspěch, i když se zalarmovaným Gestapem. Příští mise v Cáchách bude hodně náročná :-)
Celkově - super dvojhra, skvělé využití archivu i Telexu Omegy, kdy si úplní nováčci dokázali udělat docela dobrý přehled o tom, o co by mohli jít, a dokonce v první misi ani nevěděli, jaké úkoly by měli zadat druhé skupině, protože měli dojem, že vlastně všechno vyřešili.
Při hře jsem jim připomínal, aby si zapisovali názory na ostatní, takže se průběžně měnily i vztahy a důvěra, zejména ve druhé skupině mi to přišlo trochu živější, a doufám že z toho budou i posudky. Systém pochopili všichni bez potíží, jen musím vyladit to jak se fyzicky manipuluje s kartami aspektů - jak se vyložit, jak je spotřebovat - tapnout, atd. To že mi za celou dobu neviděli do karet nikomu nevadilo a někteří to ocenili jako příspěvek k atmosféře, takže to asi nastavím jako standard. První skupina odhadovala svůj Defcon o stupeň výše, než byl doopravdy, druhá skupina na chvíli ztratila iniciativu, ale hned ji zase získala zpět.
Ve výsledku jsme zjistil, že si budu muset u NPC zaznamenávat, jaké agenty potkaly a jaké k nim mají vztah, a taky si budu muset vést poznámky u cizích organizací - třeba Gestapa - o kterém agentovi co ví.
Tahle dvojitá mise byla sice náročnější na přípravu a na organizaci, protože mezi nimi byla jen pauza na oběd, necelé dvě hodiny, což na předání informací není moc, ale pro první pokus to stačilo. Když bude víc lidí na Telexu, bude to ještě lepší.