Magie je celá víceméně ta samá všeprostupující energie, zpracovaná v několika stupních, a de facto recyklovaná; primitivní, "divoká", kterou užívají hraničáři, a která funguje v poměrně velkých číslech, ale nelze s ní tvořit moc fajnová a přesná kouzla;
pak alchymická, kde alchymista "divokou" magii pochytá, zpracuje na vázanou buď v kouzelném předmětu, nebo kouzlu; ta funguje v největších číslech; mimochodem, kouzelné předměty vyrábějí výhradně alchymisti;
a konečně kouzelnická, která se uvolní a spotřebuje sesláním kouzla. Kouzelný předmět je potom de facto miniaturní kouzelník.
No, a sesláním kouzla se energie vrátí zpět, takže může být zase recyklována v místech, kde se zvláště hromadí; například tam, kde se strašně moc kouzlilo (bitva mnoha vytuhlých kouzelníků), tam se dějí divné věci i samovolně.
Katedrála je pak de facto obří kouzelný předmět; pracuje v o nulu větších řádech, než živý kouzelník, sesílá automaticky kouzla, co umí (nebo přesněji podle uvážení). Sestrojit katedrálu vyžaduje splnění mnoha podmínek - například očištění místa draky; sehnání dostatečných zdrojů síly (ostatků svatkých, ve kterých je taky hierarchie), strašných prachů, spoustu řemeslníků, a především někoho, kdo to dá celé dohromady, zvláštní profese stavitele. Stavitelé mají taky svoje levely (ten nejmocnější je Bytost, ale to se zatím jen tuší), a plyne z toho, jak mocnou stavbu zvládnou. Pokud by se to přehnalo, věci se jim vymknou z ruky.
Věřící nemají na věci vliv; naopak kostely, kouzelníci a jiné magické věci mají vliv na lidi.
Omlouvám se, je to dost složité.
Levely - no, jsme někde kolem té 16. úrovně (pro válečníka to znamená, že je stále jeden z mnoha aristokratů - nicméně náhodou velmi bohatý; pro čaroděje, že je jeden z nejsilnějších v Čechách). Skutečně už není žádný velký spěch a žádné zběsilé maxilevelování nevládne; pokud nepadne level te´d, padne o půl roku později. Nicméně i tady to potěší, protože jsou furt nové hranice a zejména nová kouzla a dovednosti; co chvíli někdo něco vynalezne. Znáte tu situaci třeba z počítače, kdy je většina oficiálních questů splněná, a děláte si sbírky supr artefaktů... a navíc v mém světě není nikdy konec, protože svět je obrovský, a vždycky se najde něco, co je mocné díky spoustě levelů a nebo spoustě podřízených (císař Fridrich, jedna z nejmocnějších postav světa, je například obyčejný Obyvatel čili peasant s osmi životy a žádnými schopnostmi... a jeden rytíř nějakého Řádu je sice srovnatelný s mými postavami, ale celý Řád jaksi nelze brát na lehkou váhu, protože dokáže zatočit i s hodně vythulým jedincem...)
Odpovědnost za svět je běžný problém ve hře. Není problém zabít běžného draka; ale je jisto, že pak bude určitě někde chybět. Navíc jsou postavy občasný cíl různých dobrodruhů NPC, kteří jim chtějí trochu vyluxovat sbírku artefaktů... na druhou stranu se postavy dost pečlivě vyhýbají funkcím. Čaroděj třeba odmítl židli arcibiskupa.. která byla pěkně nepříjemná...
Pak se taky dá docela zajímavě budovat - domy, hrady a tak; mocná postava má prostě docela velké možnosti; pro DM to znamená vymýšlet hodně velké a složité úkoly.