Ad Bard (a Druid) v DnD filmu: já to že tam nepoužívají svoje pravidlové schopnosti (nebo jejich polovinu) ve skutečnosti naprosto chápu a i s tím souhlasím. Vysvětlit nehráčskému divákovi že ti čtyři kouzlící postavy jsou vlastně hrozně jiné a jejich magie se liší by byl overkill, navíc by to totálně upozadilo tu postavu toho čaroděje. Popravdě ono i pro hráčské diváky by to skřípalo jak sviň, protože ty rozdíly které jsou velmi citelné při hraní by se na plátno prakticky nedostaly. A to už vůbec nemluvim o tom jak by to celé vypadalo, kdyby tam z pěti potav byly 3 full spellcasteři a 1 havf (čaroděj, druidka, bard, paladin... a barbarka. U-hm, tak jistě.)
Setup toho filmu je heist (plus mínus) a ty postavy tam tak nějak (hrubě, ale přece) následujou heist archetypy. Bard tu je kombo plánovače a face, což vlastně i sedí a docela dobře to funguje.
Gergon tradičně over-reactí, fakt neni pravda že by byl bard ve scénách k ničemu - třeba Holze tam při té popravě zachrání krk když tam sejme týpka co jí de do zad atp.
Loki: ne, John Wick 3 sucks. Obecně to má totálně sestupnou tendenci, to co na tom bylo cool bylo to kombo nadsazené akce s drsnou přízemností - s každým dalším filmem to na tom druhém začalo ztrácet - rány bolej míň, zranění mizej rychlejc... a tím to celé tak nějak úplně ztrácí styl a vkus. Jednička byla super, dvojka jakože so-so, trojka mě vysloveně otrávila. Čtyřka je prej lepší, ale nevim, jestli najdu chuť to zkoušet. Podobně ten world-building - John Wick je myslim dobrej příklad toho, že některé věci je lepší nechat nejasné a neukázané. Dvojka mi přišla že jakože cool, ale vlastně v důsledku kinda boring - z mystické organizace se stal administrativní korporát. Trojka... trojka je vysloveně blbá.