Ah, moje oblíbené téma... :-)
srovnávání šlechtických titulů je zapeklitá věc, lepší se do toho nepouštět. Mnoho jich totiž pochází z historických hledisek a nejsou příliš souměřitelné mezi sebou a aplikovatelné na originálně vytvořený svět. abys mohl korektně napodobit genezi titulů, musíš si říct, jakou řečí se v tvé zemi mluví a jakou se tam mluvilo v době, kdy se vytvářely...
existují v zásadě dva systémy šlechtických titulů: tzv. pojmenovaný, odvozený primárně z římské kultury a nepojmenovaný, který se používal mimo území s římským vlivem (např. v čechách). samozřejmě, v průběhu času se oba systémy prolínaly.
nepojmenovaný je jednodušší a rozlišuje v podstatě jenom tři vrstvy. vládce, velmože (též pány (saské thény atd.), kteří byli skutečně kdysi jeho družina a pak uchvátili majetky do dědičné držby) a nižší šlechtu (též zemany, vladyky atd., kteří se stejným způsobem vyprofilovali ve vztahu k velmožům, vesměs z válečnické (milites) vrstvy.
tento způsob je dosti obecmý a poměrně dobře aplikovatelný na fantasy svět, podobně se vyvíjely téměř všechny barbarské říše evpropy (skandinávie, čechy, polsko), typické jsou "rovné vztahy" mezi šlechtou nebo jednou vrstvou šlechty. výrazně vyčnívají v podstatě jen hodnostáři, držitelé beneficí a úřadů jmenovaní vládcem.
tituly vládce jsou kapitola sama pro sebe, císař a král jsou kulturně svázány s římem a francií (imperator/caesar, rex/karolus), tj. je třeba je kulturně odvodit z prostředí vlastního světa podle jazykové spřízněnosti (řecký basileos, římský rex, německý könig, francouzský roi, anglický king), všechno pochází z nějakého kořene.
rozšířený je např. omyl o podřízenosti moravského markrabětě českému králi - ne, oba to byly samostatné vládnoucí tituly. právo českého krále vládnout na moravě bylo odvozeno od jeho přímé držby titulu markraběte v jedné osobě (stejně tak císař Rudolf nevládl jen proto, že byl císař, ale i král český, markrabě moravský, vévoda rakouský, hrabě štýrský a co co já vím ještě dohromady). slučovaly se tituly u osob, nikoli od hierarchie. přemyslovci byli česká knížata (v latině a na západě nazývaní vévodové - to bylo opravdu totéž, prostě výraz pro suverénního vládce, ano vévoda byl suverénní vládnoucí titul...) a ti moravští byli zváni "údělná knížata", aby se to odlišilo (v němčině teilfürst). pokud ovšem kníže/později král (což bylo chápáno jako povznesení titulu, které mohl provést císař nebo papež)někomu moravu postoupil a ten mu složil lenní přísahu, bylo to něco jiného, pak tam existoval lenní vztah podřázenosti. ale tyto vztahy existovaly primárně vždycky mezi lidmi, mezi samotnými tituly až druhotně a odvozeně (krásně je to vidět v anglii, kde mohl baron přísahat jinému baronovi).
vévodský titul byl skutečně samostatný a jeho podřízení vyšší (výhradně královské) autoritě je pozdějšího data, viz. vévodství burgundské nebo normandie... stejně tak bretaň, ta vydržela nezávislá velmi dlouho a nakonec ji francouzský král vyženil, čímž se stal vévodou bretaňským a dále již mohl s titulem nakládat jak bylo jemu libo. ale samotná konstrukce vládce a jeho titulu je na dlouho (a to jsem ještě nezabrousil do orientu nebo na dálný východ).
pojmenovaný systém vycházel z římské společnosti a jejich titulů, prolínající s místními zvyklostmi.
comes byl původně vojenský velitel určité oblasti, později i civilní správce. právě z toho vznikl count, hrabě (např. v anglii měl protějšek v earlovi, což byl skandinávský jarl, válečný vůdce, oba tyto tituly si byly v podstatě rovny, jen pocházely z kulturně odlišného prostředí).
vicecomes (později viscount, vikomt byl zástupce hraběte neboli vicehrabě. v normandii se jednalo o náměstka vévody, který kontroloval místní šlechtice (stejnou úlohu v anglii plnil sheriff).
dux neboli později duce, duke, duche, vévoda byl už opravdu velký pán (původně ovšem nikoli nadřízený comese, to se stalo až genezí, viz. třeba vedle sebe existovalo burgundské hrabství (které náleželo k říši) a burgundské vévodství (které bylo víceméně samostatné až nakonec spadlo pod francii).
dux už byl prostě vysoký úředník a velitel. jediné vyšší postavení bylo redux (asi nejlépe místokrál), ale ten se vyskytl jen jednou nebo dvakrát, takže se nezažil a neobjevil se jako titul.
no a k tomu se dosadila celá společenská vrstva šlechty (baroni), z nichž ti nejmocnější si přisvojili zmíněné tituly (i hrabství mohlo být samostatný útvar) hrabat a vévodů a bojovali o moc. doména francouzských králů byla při pohledu na mapu z 11-12. století doslova směšně malá ve srovnání s okolními vévody a některými hrabaty...
no a pak existovala celá řada jednotlivých úletů, např. comes palatinus (dvorní hrabě, vyšší dvorský úředník) se stal v uhrách palatinem, tj. nejvyšším zemským správcem.
v germanofonních oblastech převažoval pojem marka pro hraniční lokaci a vévodství (herzogtum) pro vnitřní (herzog je hezkým příkladem adopce starého kmenového titulu do nového systému) a správce marky (skutečně správce, nikoli vládce) se nazýval markgraf (markrabě, hrabě marky), stejně jako se správce hrabu nazýval burggraf (purkrabí), správe země zvané Falc pfalzgraf (falckrabě neboli hrabě falce (takže užít tento titul bez známé souvislosti je velmi zavádějící - a stalo se to i sapkowskému, i když nevíme, jestliv nilfgaardu nějaká falc nebyla :-) ), hrabě spravující zemi (na úrovni vévody, ale zpravidla menší nebo méně důležitý byl landsgraf (lantkrabě, lanckrabě, zemský hrabě). sám hrabě (graf) měl řadu variant (např. v maďarsku gróf, ale postavení zdejších grófů bylo již jiné, něco jako pánové v čechách nebo bojaři v rusku).
mnoho problémů bylo způsobeno kulturními odlišnostmi, typicky u hodnosti kurfiřta (kurfürst - kníže volitel; zde ještě rozeberu titul říšského knížete (reichsfürst), to byla speciální hodnost označující svémocného vládce v rámci říše německé, ovšem nikoli přímý titul, mezi říšká knížata tedy patřili vévodové, markrabata, český král, někteří arcibiskupové a biskupové, některá hrabata atd. - kurfiřti byli ti nejmocnější, kteří měli právo volit německého krále (nikoli císaře, to je rozšířený omyl, zvolili krále a ten si musel císařskou korunu dohodnout s papežem). problém je v překladu do angličtiny, kdy angličané neměli titul adekvátní tomuto (jejich nejmocnější šlechta té doby byla hrabat, count) a tak nazvali kurfiřty "elector count" - na tohle tvrdě narazil třeba warhammer, který zpětně implementoval "hrabě kurfiřt", což je obludnost "hrabě kníže-volitel"... správný překlad do angličtiny by byl elector prince - ano, prince znamená kníže... princ z walesu je tedy kníže z walesu - opět spojení s německou kuturou, kde prinz znamenalo potomka knížecího rodu (třeba princ evžen savojský) a někdy i následníka (kurprinz) se vytvořila česká kulturní představa prince jako dědice krále... ale angličané v té době prince neměli (prince pochází rovněž z latinského princip, první, předák atd., tedy významově stejný jako kníže nebo vojvoda). takže ve warhammeru mají "kurfiřty" resp. hrabata kurfiřty (v originále elector count) a podřizují jim markrabata atd., což je z hlediska evropské kultury holý nesmysl.
prostě, těch variací je opravdu mnoho a shrnout je do krátkého článku je téměř nemožné... zejména pak popsat je separovaně, bez kulturního spojení.
pokud někdo chce pomoci vytvořit soustavu titulů vhodnou pro jeho svět, klidně se na mne obraťte, rád s tím pomůžu.
anebo se na to vykašlete a dejte si to tam jak se vám líbí - ono je to nakonec jedno, jsou to jen slov, obzvlášť ve vymyšleném světě.