Sunshine jsem neviděl, takže pochybuju že bych na něj nadával.
Nicméně tak jako tak už mám katastrof okolo Slunce, zemského magnetismu, záplav, dopadů komet a jiných nesmyslů plné zuby.
Mimochodem, existuje ještě jeden film s názvem Den poté, jen v originále se jmenuje
The Day After a nikoliv
The Day After Tomorrow
A to je úplně jiné kafe, je to tedy taky katastrofický film a také vychází ze strašáků své doby, ale rozdíl je dost značný.
Btw. když se vrátím ke Knowing - ani po shlédnutí mi není jasné, jak se ta holka dostala k oněm číslům, proč je sepisovala do takto nepříliš srozumitelné formy a proč je chtěla nechat padesát let v zemi. A jak mohly být předpovězeny takové nehody i s přesným počtem mrtvých.
Na druhou stranu ve filmu zaznělo i tohle: (není to tak spoilovací)
Jde o téma střetu teorie nahodilosti, versus teorie determinizmu ve vesmíru.
Determinizmus říká, že přírodní jevy jsou nahodile způsobovány přicházejícími událostmi podle přírodních zákonů. Že vše, co se dosud událo, mělo nějakou příčinu.
...
Vše má svůj smysl. A cesta k němu je předurčena.
Pak je tu ale druhá strana mince, která říká, že je vše nahodilé.
Samotný fakt naší existence není nic jiného, ale nevyhnutelného řetězce
chemických událostí.
Připadá mi jako když řeší otázku, zda jsou události předem dané, nebo nevyhnutelné. To že by k nim vůbec nemuselo dojít není pro ně přípustná myšlenka. A osobně v tom vidím podobnou volbu jako mezi kreacionismem nebo inteligentním designem.
Prostě z Knowing se mi líbí první půlka, hlavně kvůli atmosféře. Nicméně posledních dvacet minut (nepočítaje titulky) ten film zabíjí.