LokiB píše:
Jerson: hele a možná by šlo taky reklamovat třeba autobus, že jede jinam, než já chci. jako v jízdním řádu něco psali, ale já neměl čas to studovat ;)
Jízdní řád odpovídá popisku filmu a jeho traileru - obojí bývá brutálně zavádějící. Typický příklad: Batman v. Superman je v tomhle směru jako koupit si jízdenku do Barcelony a skončit v Madridu. Že sem se moh někde v recenzích dočíst, o čem ten film fakt je - ano, na nějakém fóru fanoušků autobusové dopravy sem si moh přečíst, že DCBus občas jede do jinýho města ve stejnym státě - ale od cestujícího nemůžeš čekat studium fóra autobusových fanoušků jen protože se chce dostat do Barcelony.
Jerson píše:
Já si myslel, že to funguje tak, že pokud někdo natočí špatný film, který diváci nechtějí, tak investoři ... si rozmyslí ...
Jak poznáš film, který diváci nechtějí?
Dost filmů vydělá prachy prostě kvůli svýmu marketingu. Lidem se ve skutečnosti moc nelíběj (a v budoucnu ho už nebudou chtít vidět znovu etc.), ale v tu danou chvíli film vydělá.
(A naopak dost filmů prachy nevydělá, i když si je lidi zamilujou a stanou se z nich klasiky co se pouští ještě roky potom, i v artových kinech a dokáží vygenerovat nějaké pokraočování - Blade Runner...)
Filmy co jsou v sérii mají často ohromný setrvačný efekt. Jeden režisér Marvelu (nevim teď kterej) se v odpovědi nějakýmu novináři ušklíb, že návštěvnost jeho filmu není daná jeho filmem, ale spokojeností diváků s předchozím Marvel filmem (a naopak "úspěch" jeho filmu se promítne až do návštěvnosti toho příštího Marvel filmu). Last Jedi byl vyhateovanej shit - ale vydělal takový love, že si Disney moh nalhávat cosi o "hlasitých minoritách"; teprve když mu to fanoušci dali sežrat odmítnutím Sola, tak to zabolelo. Jenže to už byl Solo a "hrálo" se to na to, proč neuspěl zrovna Solo (poslední ofiko Disney výmluvu co sem slyšel bylo že "je na trhu moc Star Wars a lidi sou přesycený" - ironicky Marvel ten půlrok poslal ven asi 5 svejch filmů a všechny uspěly) Na druhou stranu nemůžeš vylučit, že by film propad sám o sobě bez vztahu ke svému (dost možná dobrému) předchůdci.
Některé filmy propadly kvůli fakt špatnému načasování. Např. náhodou se danou sezónu (nebo dokonce stejný měsíc sešly dva hodně podobné filmy a jeden z nich ten druhý převálcoval (nejspíš marketingem). Jeden měsíc většina diváků půjde jen na jeden film kde je Země zničená pádem asteroidu - a síťovej efekt způsobí, že většina diváků si vybere právě ten jeden z těch dvou. (Tuším že tohle byl zrovna Drtivý dopad a... a fakt, že nevim, co byl ten druhej, ilustruje pointu.)
Některý filmy sou ve skutečnosti dobrý, ale publikum je nepřijalo, protože od nich čekalo něco úplně jiného - ať už kvůli chybné komunikaci distributorů nebo kvůli nějakému plošnému bias. Šakal s Willisem je ve skutečnosti výborná adaptace knižní předlohy - a ano, já jí četl - jenže publikum (který knížku z většiny nečetlo) film brutálně srovnalo s původním Dnem pro Šakala, kterej je natočenej v úplně jinym, dobově "klasickym" a "artovějšim" duchu (a co se mě týče, tak je horší, jak jako film, tak jako adaptace). Jenže Šakal nebyl zamejšlenej jako remake původní adaptace, ale jako nová adaptace. Podobně steampunkový Tři mušketýři s Bloomem a Jovovich, stejná story - lidi (co nečetli knížku) vyhejtili, že to "neni klasika" - že je film místy klasice věrnější, než lidem známé původní filmové zpracování, popř. že se film nesnaží dělat remake něčeho, co remake nepotřebuje, ale dělá novou odlišnou adaptaci, všichni odignorovali a prostě tomu "nasypali" za to že to "neni klasika".
...a takhle by šlo pokračovat.
Co chci ukázat je, že pro neúspěch filmu existuje hromada vysvětlení nebo důvodů a často nejde říct snadno, jestli film je fakt špatnej popř. pokud ano tak čí vinou přesně nebo jestli tam zafungovalo něco jinýho. To dává samozřejmě špatnejm tvůrcům prostor k manévrování.
Tvůrčí kariéru obvykle mnohem snáz zabijí rozpory se studiem (např. ten týpek co dělal poslední Fantastic four...) než samotný neúspěch. I když samozřejmě u některých tvůrců je smrtící i onen neúspěch - jenže často i nezaslouženě.
Jerson píše:
totiž že přijde banda rádobyodborníků se scénářem a říká
To se s výjimkou indie-artovejch filmů děje úplně všude.
Ono skill-set úspěšného režiséra neni jen samotná řemeslná režije, ale právě i schopnost obhájit svoje nápady investorům, vyjednávat se studiem atp.
A mimochodem - mnohdy dojde na to, že když tvůrce ztratí tuhle protiváhu a stane se tak slavnym, že jeho slovo začne mít až moc síly, tak to je ke škodě - můžeš to vidět na Tarantinovi, Nolanovi, Moffatovi... ti všichni a další v určíté části svojí kariéry začali mít až příliš volnou ruku a jejich tvorba šla dost dolu. Jackson, taky, samozřejmě. Takže jako ne, že by ponechání všeho na úsudku viditelného tvůrce (režiséra, scénáristy...) bez jakékoliv protistrany a kritiky v tvůrčím procesu bylo nutně dobře.