Merlkir:
Píše:
Pokud je PH debil, proč s ním hrají?
To jsem také tvrdil, a také si to myslím nadále, a uplatnil to vedle, při obhajobě DrDold, a klidně bych to mohl říci u DnD a deseti dalších systémů. Nicméně ti samí lidé mi vysvětlovali, že za to všechno může zločinný systém DrDold (konkrétně Jerson, Pieta a Alef, abych byl adresný).
Takže s myšlenkou souhlasím, jen mne mate ta nedůslednost (Dalcor na to narážel taky).
Píše:
Máš dojem, že PH může všechno a hráči nic a že to je špatně.
Nikoli tak. Mám dojem, že PH může všechno, plyne z vaší ukázky. Hra může dopadnout úplně jinak, a právě opačně.
A dále nemyslím, že je to tak úplně špatně; hraju high trust hru taky.
Jen mne mate, k čemu že byly třeba nové důmyslné mechaniky, když na nich vlastně až tak nezáleží. Možná, aby měli systémožrouti o čem tlachat a Sirien co "rozsekávat".
Píše:
Proč neumožnit lidem vymýšlet si vlastní nestvůry?
Jsem poslední na světě, kdo by tomu bránil. Ovšem mám jistý problém s tím, že pak tu nestvůru nutím k chování, které je dost prapodivné (extrémní popis - Beltar).
Píše:
Co je špatného na tom, že lze z neúspěchu vydolovat něco zajímavého, co neukončí hru a nezabije postavy?
Zásadní otázka (nepřehlédnout). Ano, mám právě s tímhle velký problém, už X postů.
IMHO je jedním z podstatných znaků hry jisté napětí, plynoucí právě z toho, že to jako hráč nemám všechno pod kontrolou. Nestvůra může být moc silná a zeď moc vysoká. Neúspěch může být mnohem víc, než, že spadnu a zkusím to znova; může mne to dočista zabít (konec hry). Právě tohle dává mým případným úspěchům nějaký smysl.
Pokud vím, že neúspěch se vždy promění jen v nějaké pokračování, pak začne být vlastně jedno, co udělám; ono to vždycky nějak dopadne a pěkně si zahrajeme. Můžu se chovat jako magor a zastrašovat zombie; jsem si jist, že mi to projde.
V původním Járikově dobrodružství byla důležitá varianta - něco jako "tvoje životy klesly na nulu a jsi mrtvý. Nebuď smuytný, můžeš si vytvořit další postavu... atd." Tahle možnost chybí nejen v úvodní ukázce, ale zjevně i ve vaší mysli. Alef se při mé zmínce o vyvraždění celé družiny zatvářil jako papež při náhodném otevření Aleistera Crowleyho. Apage!
Píše:
Možná by sis tu knihu už mohl přečíst, což?
Zatím stále není jednoznačný důvod a platí ranní možnosti.