Flanker:
1) souhlasím s tím, že pomoc obyvatel asi nebyla nic moc; nemyslím, že by bylo nějak moc Židů nebo Turků (když to právě od Turků dobyli, pokud si vzpomínám), ale když se odečtou ženské, děti a další podobné osoby, pak nějaké úžasné davy už nezbývají. Jinak Židi v té době tvrdili, že s Araby vycházejí lépe, než s křesťany - nevím ale, zda to nevzniklo až po té první příšerné zkušenosti právě v Jeruzalémě 1099.
2) Zaplňování měst - viz odkaz na debatu minule, někde to tu lítá (Středověká demografie?); hrubý nástřel je 0,25*0,25 km = 1000 lidí, běžné středověké město (veliké jako dálniční křižovatka, jak poznamenal jakýsi historik); 0,5*05 dává 4000 lidí (Brno, 13. a 14. století, například), a 1*1 km 16.000, atd.
Tahle poslední velikost odpovídá tomu Jeruzalému (Starému městu, jak upřesnil někdo minule) až do současnosti; a Starému městu Pražskému, které samostatně fungovalo asi 1240-1340 (pak ho, jak známo, drasticky zvětšili). Tedy jiná doba a jiné místo. Taky jsem uváděl Autun, opět tentýž rozměr, původní římské hradby, takže už tehdy (1096) stály a Francouzi je mohli znát.
3) Případ Říma, tedy města, kde je mnohem méně lidí, než odpovídá hradbám, tehdy existoval, a vázal se právě často k udrženým antickým městům. Antiochie byla to samé - 3*3 kilometry, tedy naprosto gigantická (odpovídá asi 140.000 lidí), zaplněná ovšem asi tak na 40.000. No, a podle Hrochů to byl do jisté míry i Jeruzalém, s ohledem na to předchozí válčení obyvatelstvo mírně rozutíkané (takže pod 16.000...)
Opačný případ, kdy se do města narve víc lidí, funguje jen velmi dočasně. Populace má přirozenou velikost z mnoha důvodů - zásobování, vztah k okolí, obchod, atd.
3) Hradba a její velikost je v tomto směru jedna z nejlepších informací; byla velice drahá, a dělali ji co nejmenší, jak museli. Takže město bylo přirozeně dost hustě vycpané, a málokdy vznikala hradba jen tak pro srandu.