noire,právě že nemáš pravdu. mluvil jsem s člověkem, který se topil a byl v bezvědomí, viděl bílé světlo a měl pocit přítomnosti nějaké další osoby, ale nebylo to nic příjemného, žádná uvolněná tíže těla a příjemné vjemy. jen strašný strach a pocit,že se musí dostat pryč od ní. jenže když to někomu vypráví, tak skoro každý řekne "to nebyl ten pravý zážitek z blízkosti smrti, to bys měl příjemné pocity a nechtěl by ses vracet." a do souboru pozorováni není zařazen. takže co když někteří,nebo klidně i většina z těch co zemřou potkaly bytost,která jim sílu bere. Nebo nepotkali nikoho. A ti co i v takovém případě přežijou jsou ignorováni. reálně se to totiž děje alespoň u toho člověka,se kterým jsem mluvil. ostatně takové případy budou méně známé - nikoho nezajímá člověk který řekne "skoro jsem zemřel, ale žádného boha jsem nepotkal."
jen pro srovnání - lidé říkají,že občas mají pocit že někoho potkají nebo se něco stane a ono to tak skutečně je. od se to stalo minimálně pětkrát,z toho jednou jsem "předpověděl" místo i čas nehody. tak jsem to na sobě pozoroval a dělal si zápisky - za dalších pět let se mi podobná věc stala jen jednou,skoro stovka pocitů a předpověď byla falešná. ale po pěti letech si stejně pamatuju jen to jak jsem předpověděl tu nehodu,ostatní neúspěšné pokusy jsem zapomněl. hlavní problém těchto jevů je selektivní vnímání a selektivní paměť.