Ebon Hand: Jeden OT post specificky pro Tebe - a možná i pro Wild Westa, protože používá tutéž logiku co Ty - takže se v něm vyjádřím na osobnější úrovni tak nějak mezi náma dvěma.
Ebon Hand píše:
Moc hezky to shrnul Noir, děkuji. Pokora k životu a k okolí přichází až s věkem. Vlastně mi přijde úsměvné, jak studenti velmi často zastávají radikální názory.
Bylo mi 16 a měl jsem určité názory a myšlenky, které jsem Ti prezentoval - online i real life. A Tys je odmítl. Odmítls je s tím, že mi je 16 a že časem "dospěju" a "uvědomím si" jakési "nesdělitelné" věci, "vyrostu" pryč ze svých názorů.
A upřímně, deptal si mě tím. Částečně úmyslně, jak Tě znám. Ale skutečně mi to lezlo krkem. Přišlo mi, že jsi jen zbaběle línej. Došel jsi k nějakým svým vlastním názorům, v nichž jsi pohodlně usazenej, a tenhle Tvůj postoj pro mě nebyl ničím jiným, než zbabělou snahou vyhnout se jejich skutečné obhajobě. Jakýkoliv názor nebo argument, který ohrožoval Tvé pohodlné rozpoložení v Tvé zažité intelektuální pozici jsi, možná podvědomně, z mého pohledu prostě jen odmítal obhajovat a argument mým věkem se mi nezdál jako nic jiného, než laciný manévr na smetení čehokoliv, co se zdálo, že by Tvou pohodlnou pozici mohlo ohrozit. Využíval jsi naprosto irelevantní, ale sociálně příjimaný bullshit k tomu, aby jsi mi dupnul na hlavu a shodil před ostatními to, co jsem tvrdil, aniž by ses tomu vůbec musel skutečně věnovat. Tvé neustálé "až vyrosteš, za deset let, až si zažiješ..."
Nejhorší bylo, že se zdálo, že tomu sám věříš. Že pokaždé když to řekneš, tak nejenže smetáváš mě stranou, ale navíc sám sebe utvrzuješ v tom, že máš přece určitě pravdu, že jakákoliv alternativa je nutně daná nezkušeností a tudíž to rozhodně není v tom, že by ses Ty mohl mýlit.
Takže pro Tvou informaci. Deset let uplynulo. Už mi není 16, ale 26. Dorostl jsem do toho věku, který jsi tvrdil (ve skutečnosti přes něj, tehdy jsi se odvolával k tomu "až mi bude dvacet", takže mám i pět let náskok proti tomu cos tehdy použil jako svůj laciný úskok). A můj postoj se vůbec nezměnil.
Tvůj tehdejší argument věkem je pro mě stejně laciný, jako byl tehdy.
Mnohé mé názory z té doby se vůbec nezměnily, deset let je pryč a pořád si za nimi stojím. Mám k nim o 10 let bohatší náhled a argumentaci, ale Tvé tvrzení že z nich vyrostu se mi jeví jako ještě větší bullshit.
Mnohé mé názory se změnily, nicméně ani v jednom takovém případě nemám dojem, že by v tom bylo cosi mystického, nevysvětlitelného, něco do čeho bych musel dorůst. Kdybych potkal sám sebe před deseti lety, dokázal bych si vysvětlit co, proč, jak, aniž bych se musel odkázat k jakémukoliv bullshitoidnímu "a pak mi bylo XX a nějak jsem procitl k YY, což prostě musíš přijmout že to tak je".
Všechno to co jsem přehodnotil bych dokázal přehodnotit i tehdy, pokud by se našel někdo, kdo by našel odvahu se mnou vstoupit do diskuse a předložit mi argumenty, které pro mě teprve čekaly, než na ně narazím. Kdyby to někdo udělal, mohl jsem být dneska ještě dál, uvědomovat si mnohem víc. Bohužel, nikdo takový okolo nebyl.
Tys tu odvahu se mnou diskutovat jako s rovným neměl, ale místo toho, abys to přiznal nebo řekl narovinu, že na takovou diskusi nemáš náladu, měl jsi potřebu mě tehdy když mi bylo 16 shodit a ujistit se u ostatních, že to je jen věkem a že Ti nejsem v daném tématu na rovině k diskusi. Mýlil ses, byl jsem, a Tvůj přístup byl totálně lame.
Teď mi je 26 a vytahuješ tentýž argument. Nemám tendenci zapomínat podobné věci. Za deset let mi bude 36 a čekej, že Ti ten dnešní argument vmetu do obličeje úplně stejně, jako to dělám teď. A za dvacet let znovu.
Neexistuje nic takového jako moudrost věkem. Existuje pouze zatvrzelost věkem. Lenost věkem. Otrávenost věkem. Lidé nestárnou do moudrosti, lidé stárnou do zabedněnosti.
A protože tu intelektuální lenost a pohodlnost "vy staříci" zdá se sdílíte, přistoupili jste na to, že z toho mezi sebou a tím i ve společnosti uděláte validní arugment.
Studna studna, není to validní arugument. Nikdy nebyl a nikdy nebude.
Nicméně abych nebyl jen negativní - popravdě, moc Ti děkuju za to, že když mi bylo 16, tak jsi se tak (nejen Ty, i další) ke mě choval. Byla to pro mě VELMI CENNÁ lekce. Nedocenitelná. Umožnil jsi mi tehdy vidět naživo přímo v praxi, jak snadno dokáží i jinak inteligentní, rozumní a obecně vstřícní lidé vzít naprosto validní argument nebo pohled na věc a smést jej ze stolu z naprosto hloupých důvodů jen aby si uchránili svou vlastní comfort zone a bez jediného zaváhání k tomu použít naprosto laciný úskok.
Jak snadné je být k někomu povýšený z naprosto hloupého důvodu, který Tě nad něj ve skutečnosti nijak nenadřazuje.
Tehdy jsem si slíbil, že k tomu sám nikdy nezklouznu a velmi pečlivě se toho držím. Dneska potkávám dost mladších lidí co mají spoustu různých názorů a poznámek a jsem dost hrdý na to, že jsem dodneska nikdy nikoho nesmetl s tím, že "není dost starý aby chápal", ani nic podobného. A přiznávám, že jsem párkrát měl nutkání, takže chápu, jak snadno se stane, že tak někdo uvažovat začne. Tak snadno, že Tobě a Wild Westovi a dalším skoro ani nemůžu zazlívat, že to děláte. Ale jen skoro.
Nicméně to, že jsem to nikdy neudělal, se mi velmi vyplácí a násobně se mi to vrací. A pokud se někdy stane, že sám upadnu do téhle ubohosti, doufám, že objevím stroj času abych mohl potkat sám sebe teď a tak dát svému budoucímu já přes držku, aby se laskavě vzpamatovalo.
Možná by ses měl zamyslet nad tím, jestli není načase zkusit tenhle Tvůj přístup zahodit a začít brát lidi vážně bez podobných laciných předsudků - dřív než budeš ještě starší a ještě zarytější ve svých neměnných zákopech, takže pro Tebe už bude v tomhle směru příliš pozdě.
Protože pokora k životu je výmluva. Skoro nikdo není skutečně pokorný k životu. Většina lidí je jen namyšleně egocentrická a arogantní a pokoru k životu používají jen zástěrku na zakrytí vlastních nedostatků, místo toho, aby se jim postavili a něco s nimi dělali.