York (z důvodů vysloveně magických záměrně zvlášť):
na tvoji reakci jsem se docela těšil, protože jsem měl dojem, že se výrazně neshodujeme. Ale možná to nebude tak horké.
Píše:
Jsou i tací, co ji přeskočí a kážou pak naprosté nesmysly.
To zcela jistě, a je jich strašná spousta. Ale to platí i pro ateisty; prostě si někde přečetli, že materialismus dobřééé, Bůh je špatněééé.
Většina lidí nepřemýšlí o světě vůbec, nedá se s tím nic dělat a nejlepší je si toho moc nevšímat.
V mnoha případech je nakonec nějaký zážitek dotlačí k otázkám a ke změně.
V jiných mnoha případech prožijí i v naprostém metafyzickém bezvědomí velmi pěkný a hodnotný život, pokud z nějakých důvodů, které třeba ani nechápou, dodržují nějaké rozumné morální zásady.
já píše:
To jsi právě vedle jako jedle - několik lidí kolem mne bylo vychováno coby hardcore materialisti a nakonec uvěřili.
ty píše:
O tom vůbec nepochybuju. Pochybuju ale o tom, že je jejich víra pravá - tedy zcela bez výhrad, bez úvah nad tím, jestli písmo opravdu dává smysl a podobně.
Naopak. Jejich víra bývá daleko pravější, pevnější a bytelnější, než těch, co ji jaksi bezvědomě zdědili od rodičů nebo od okolí. A mívají to hodně promyšlené.
Píše:
rozlišovali "míru víry". Pravá víra je pro boha nejzajímavější, ta ale musí být naprosto slepá (ne nutně fanatická, ale ani to není na škodu).
Vymyslel to jistě nějaký ateista, protože s opravdovými věřícími - například křesťany - to nemá lautr nic společného. "Věřící s větší mírou víry" je pro mne například ten Halík nebo zmínění moji známí, se kterými jsem o tom kdysi prokecal stovky hodin (dnes už ne, právě proto, že už jsme si všechno sdělitelné o tématu řekli). Jejich víra je mimořádně uvědomělá a mají to velmi promyšlené.
Píše:
Víra vybudovaná na základě mystického zážitku je pro boha taky fajn, ale nemá takovou sílu. Ehm...
100% obráceně. Jedině taková víra má vůbec nějakou sílu. A pokud je vytuněná racionalizací, je to docela těžký soupeř.
Píše:
Málokdo si dá tu práci a projdi si bibli opravdu kriticky. Pár šťouravých otázek tu už někdo napsal a najde se hromada dalších. Stačí začít starým zákonem - jako mýtus proč ne, ale jako pravděpodobný popis vzniku světa to už dnes neobstojí.
Sem s nimi. Stran Nového zákona - vděčná je ta smyčka, co jsme točili s Bajem (pro zájemce zase najdu).
Stran starého zákona, zřejmě začátek Genesis - základní problém je, že cpeš do věci "pravděpodobný popis vzniku světa", tedy myšlenkové paradigma roku 1800. To tam bylo od počátku jen v míře nepatrné, zcela dostačující tak pro Žida na poušti v roce 1220 př.n.l.
Pýcha nad tím, že jsme si od roku 1800 dokázali nakreslit jistou mlhavou čáru mezi stvořením vesmíru a lidskou historií a není to jen pár neurčitých vět zakrývá, že stále trvá stav, kdy o těch miliardách let víme úplné houby. Za dalších dvěstě let se naši potomci budou válet smíchy nad našimi představami o těchto tématech. A jistě se najdou ti, kdo budou prohlašovat, že Darwin byl úplnej blbeček a nějakej Leakey byl taky pěkně out.
Ve skutečnosti je počátek Genesis vysokolevelová magická kniha s několikerým různočtením přes sebe, znamená plno věcí zároveň, a plno z těch věcí zároveň je pro autory i pro ty, co to čtou, nesrovnatelně důležitější, než akademická otázka vzniku světa.
Mimochodem, přesně ten samý omyl se týká těch řeckých filosofů, o kterých jsem psal poznámku Naokimu před pár stranami. Vtip je v tom, že se vlastně nezabývali kosmologií; to je to, co tam věda roku 1800 urputně chtěla vidět.
Tolik asi na úvod k této opravdu strašně těžké vysokolevelové knize; netvrdím, že jí bez výhrad rozumím. Dotazy rád zkusím zodpovědět.
Píše:
Zeptej se na to třeba jehovistů, až u tebe příště zazvoní.
S jehovisty si o Bibli vždycky rád pokecám. Některé otázky je obvykle uvedou do rozpaků. Oni mají obvykle totiž zcenzurované a upravené vydání Bible.