Hm.
Tak prozačátek je jedno, na jaké otázky odpovídá věda, základní problém je už v tom, že věda předpokládá určitý mindset a náhled na okolní svět, užívání určité logiku úsudků a domněnek. Tento mindset náboženství v podstatě vylučuje, tj. být věděc a být věřící je v podstatě nekonzistentní životní postoj. To ostatně dokazují i statistiky, které i ve vysoce religiózních USA mezi vědci registrují pouze 4-8% fakticky věřících a víc než 70% atheistů (což je brutální nepoměr vůči tamnější populaci) (zbytek jsou různí agnostici atp.)
Pán je matematik, tak to možná vidí jinak, protože matematika studuje abstraktní vztahy v uzavřeném systému, není to faktická přírodní věda ve smyslu že by zkoumala nějaké okolní konkrétní elementy.
To, že věda nemůže odpovídat na otázky týkající se morálky či etiky je jeho vlastní zaslepenost - tyto otázky normálně studuje antropologie, kulturulogie, sociologie, psychologie...
...přitom psychologie je na západě chápána jako
přírodní věda, upozorňuju - taktéž je ale zkoumá např. neurologie v rámci hraničních disciplín a jak podotýká Harris, při dodržení určitých standardů je možné na základě tohoto vědeckého zkoumání vynést i hodnotové soudy.
Píše:
Na Západě se výchozí pozicí stal naturalismus, přestože k tomu není jasný důvod.
...
částečně to lze vysvětlit historickými důvody
Na tenhle nesmysl existuje asi jediná možná odpověď, a to je
TAHLE
...a celej ten rant kolem "pokud by měl atheismus pravdu, nelze to ověřit" - ta věta je sice hezká, ale
a) to platí u všech desetitíců známých bohů a asi dvou a půl tisíc známých náboženství
b) se tu nepohybujeme ve sféře konečných závěrů, ale ve sféře plausibility (pravděpodobnost je hnusnej překlad, ale lepší asi neni).
K tomu je také jedna taková hezká krátká a velmi výstižná odpověď:
TAHLE
Píše:
Já osobně ale shledávám odpovědi, které ateismus dává, filosoficky nedostatečné.
Tady dokonce pán demonstruje naprostou neznalost kritizovaného.
Atheismus nedává a nemá dávat žádné odpovědi. Atheismus není ideologie. Atheismus je negativní postoj k ideologiím, které nedávají smysl. Je to v podstatě negace, vyvrácení, deklarace nepravdivosti.
"Atheism is religion as "off" is a TV channel"
Odpovědi pak atheistům mohou dávat různé filosofie - ať už v podobě koncepčních ideologií nebo životních postojů.
Píše:
Je zde „proč“, které se ptá na mechanismy fungování, a tam samozřejmě přírodní vědy spadají. A pak je zde „proč“ v teleologickém smyslu, ve smyslu „za jakým účelem“, a to nejsou otázky, na které věda může odpovědět
Opět, krátká a přitom zcela výstižná
ODPOVĚĎ na tenhle nesmysl.
Píše:
gravitační zákony popisují působení gravitace, ale neřeknou nám, co gravitace skutečně je
no... buď to pán myslí v předchozím významu a v tom případě viz předchozí odkaz...
...nebo to pán myslí fakticky a v tom případě se obávám, že toho o gravitaci neví tolik, kolik myslí - už od dob Einsteina ty zákony popisují nejen působení, ale i faktický charakter (podstatu) jevu. Dokonce to je tak zprofanovaný, že se to učí i na střední a je to kromě učebnic fyziky pro 3. a 4. ročník střední školy k nalezení v podstatě v každé jedné populárně naučné knížce o fyzice...
Píše:
Problém je, že Dawkins, Hawking a další přiživují ten mýtus, že mezi vědou a vírou je bitva.
problém je, že si pán redukuje pojem "víra" tak, jak se mu líbí a hodí.
Dawkins totiž nepřiživuje žádný mýtus, Dawkins demonstruje konkrétní dopady víry na korozi vědeckého myšlení - kreacionismem a popíráním v USA počínaje (ty čísla sou děsivý) přes přesvědčení muslimských VŠ studentů, že slaná a sladká voda se nemísí, páč se tak píše v Koránu až po různé dílčí dopady na způsob uvažování ve vysoce religiózních oblastech.
A tím jsme doma. Dawkinsovi a valné většině atheistů je povšechně ukradená tahle "do neexistence vyabstrahovaná" víra intelektuálních západních křesťanů, celý New Atheist Movement se vymezuje primárně vůči mnohem extrémnějším a přitom masově rozšířeným podobám víry, o kterých ale tito intelektuálové zásadně nemluví...
Celej Matyldin dort je mimochodem zavádějící konstrukce - zaprvé celé pojetí vědy je v tom příkladu zredukované tak, jak se jemu hodí, např. neumožňuje udělat očividné, tzn. pozorování Matyldy a zeptání se jí. Ignoruje existenci psychologie, sociologie, redukuje si vědu dle vlastní potřeby.