Noir píše:
Noldo: "je to v podstatě Bůh v jeho mysli, v jeho soukromém svědomí... Jde potom existence nějak zobecňovat? Je to něco jako Personal Jesus od Depešáků..."
-A dost dobře že možná jo. Možná je Bůh v nás, je součástí nás. Jenže nás všechny něco spojuje, možná právě tohle. Myslím, že nejhorší je chtít od náboženství definitivní odpovědi, jeho účelem je spíš klást správné (spíš důležité) odpovědi a hledat, jak se na odpovědech (ne nutně těch nejsprávnějších) shodnout.
Hmm... Budu o tom přemýšlet. Zajímavá koncepce. Jen bych uvítal, kdyby náboženství kladlo otázky, ne odpovědi. Silně doufám, že se přepsal. Slovo "odpovědech" mě od člověka pracujícího v kultuře pobavilo :) Ale taky s tim často bojuju.
Sirien píše:
Chápej, 99% atheistů nemá nic proti individuální víře. Pokud ti vědci mají dojem že někde na počátku bylo jakési vědomí které dalo prvotní impulz... no, těžko diskutovat o něčem takovém. A není to ani třeba, protože představa takového vědomí ve své podstatě nic moc jiného než toho jednoho "věřícího" neovlivňuje.
To co atheistům vadí není víra, tu jen sami odmítáme pro sebe sama. To co atheistům leze krkem je náboženství - skupinové, s dogmaty, s církvemi...
Tesat do kamene. Ani nevim, jestli je nějak potřeba to rozvádět. Vždycky řikám, že víra je věc mezi mnou a Bohem, a tim to hasne. Sice obdivuju barokní chrámy, ale na druhou stranu, když vidim ty tuny mramoru, zlata, bumbrlíčky, obrazy, megavarhany, tu nabubřelou okázalost.. tak si řikám, "Kurva, tak to by mě fakt zajímalo, co by jim na tohle řek Kristus..."
IMHO víra jako taková, víra v to, že existuje nějaký vyšší obecný člověkem nemanipulovatelný mravní kodex, je super věc. Osvícenství sice přineslo hodně dobrýho, ale taky od tý doby šlo hodně věcí v morální rovině dost do prdele. Myslim, že od tý doby, co si člověk uvědomuje, že morální zásady si určuje sám, a že nejsou obecné, se svět nějak pokazil.
Ale institucionalizovaná církev, patent na správný světonázor, to je prostě absolutní zlo.