na druhou stranu, úplně bych nacismus a esoteriku/okultismus přelomu 19./20. století neodděloval, ano, neznamená to že Hitler měl pakt s mocnostmi pekla, ale jisté dochované tendence jsou (třeba Otto Rahn). Takže třeba se vyhýbat oboum extrémům, přehnanemu entusiasmu ani přehnanému skepticismu reagujícímu na přehnaný entusisasmus. Dobový esoterismus mimo jiné řešil mystickou (karmickou) podstatu národů, jejich dějin, nový věk apod., což se minimálně třeba nacistické propagandě mohlo hodit (ale zároveň tomu i kde kdo v ramci nacistů mohl uvěřit), některým myšlenkám (nebo jejich reinterpretaci), tuším že v tom to smyslu se řesčilo třeba něco od theosofky Alice Baileyové, nebo Steinerova antroposofie. Takže pomineme-li subjektivní vztah pozorovatele k esoterice a okultismu jako takovému, uplně mimo nacismus to určitě nešlo. Teď už je otázka, jestli člověk čerpá spíše z populární nebo odborné literatury. Nicméně já osobně se o to nijak nezajímal, takže podrobnosti nevím, jen jsem na to několirát narazil při studiu esoteriky přelomu 20. století.