Aegnor píše:
Proč je hovadina řešit boj dvěma zbraněmi jako dva útoky?
Myslím, že jsem to tu už někde podrobně popisoval, ale nemám náladu to hledat, tak to napíšu znovu :)
TLDR: protože to tak reálně naprosto nefunguje a celá ta představa vznikla v hlavách lidí co měli spoustu fantazie, ale
mizerné zkušenosti
Podrobná odpověď: protože boj jako takový, obecně, není jen o zbrani kterou držíš, ale o spoustě jiných věcí a principielně vychází především z možností lidské anatomie. Útok zbraní není jen náhodný pohyb zbraní ve směru protivíka*, ale také - nebo spíš zejména - věci jako postoj, stabilita, síla, prostorová orientace a hlavně momentum pohybu. A je úplně a dokonale jedno,
jestli držíš v ruce meč, sekyru, palcát, tyč nebo cokoliv jiného**
No... a lidská anatomie je hrozně omezující, stejně jako zákony fyziky. V jeden moment můžeš mít jen jeden postoj a ten může být orientovaný jen na jednoho protivníka. Co je ale mnohem horší je to, že Tvé tělo má jen jedno těžiště a jako "objekt" máš v jednu chvíli jen jedno konkrétní momentum pohybu s právě jednou orientací (vektorem). Zároveň Tvoje oči stíhají sledovat jen jeden cíl.
Je jedno, kolik máš rukou a zbraní - zda dvě, už jen jednu nebo čtyři, protože hraješ nějakého půlobra - i ten půlobr se čtyřma rukama a čtyřmi zbraněmi má jen jedno momentum, jedno těžiště, jeden postoj a jen jeden pohled****.
Výhody dual wieldingu rozhodně nejsou v možnosti kontrolovat víc nepřátel nebo hustit víc obran nebo vést útoky na víc stran (věř mi, zkoušel jsem to a i se dvěma zbraněma mi jeden sparing partner dával stejnej záhul jak s jednou). Výhody dual wieldingu jsou... no, záleží, jak zkombinuješ zbraně. Obecně existují dvě hlavní kategorie:
Dvě velké zbraně (ideálně vzájemně podobné, minimálně vahou, ideálně i typem a délkou), což je to co se tu nejspíš řeší nejvíc. Výhodou je především velmi výrazné navýšení průraznosti (v termínech DnD bonus k útoku proti AC), protože obecný vzor boje je že vedeš útoky oběma zbraněmi bud naráz (hrubší varianta) nebo ve velmi rychlém sledu (zlomek vteřiny, techničtější varianta) tak, aby zbraň co jde první smetla soupeřovu obranu (odrazila jeho blok, srazila štít...) a tou druhou jsi mohl "volně" zasáhnout.
Takový útok se velmi nepříjemně blokuje, protože evektivně musíš zastavit tutéž sílu dvakrát v jednom zlomku vteřiny, tj. musíš do toho dát víc síly, položit víc váhy... snadno Tě to zatlačí do defenzivy.
Druhá možnost je, že můžeš vést útok ze dvou úhlů. Z výše uvedených důvodů si nepředstavuj žádné skopičárny jako jeden zleva naplocho a druhý zprava zeshora úhlopříčkou nebo jeden sek a jeden bod... spíš jako jeden víc shora a druhý víc scola (znáš "mlýn"? Tak to je jen pohybovej dril, hezky to vypadá, ale snadno se to proráží, ale ty jednotlivé fragmenty toho drilu se pak dají takhle použít) nebo můžeš vést mnohem silnější protiúdery, protože můžeš jednou zbraní odvádět zbraň soupeře ze své obrany a druhou přitom útočit (na videích najdeš základní podobu tohodle jako takovou "střechu", bojovník jde proti útoku shora dvěma zbraněma zdola ze středu a nad hlavou je rozdělí - jedna odvádí útok, do druhé se vytáčí aby položil váhu těla do svého úderu).
Tak nebo tak všechny tyhle techniky vždycky cílí oběma zbraněmi stejného soupeře. Přejít od jednoho soupeři ke druhému je stejně "náročné" jako s jednou zbraní - teoreticky tam může být minimální výhoda toho, že když jdeš na nového soupeře co je na Tvé off-hand straně, tak ho máš "víc naruce", jenže v reálu to žádný zvláštní efekti nemá (stejně se musíš natočit, postavit, postoupit si... navíc většina lidí stejně intuitivně neudeří jen z off-hand, půjdou buď na svojí ruku nebo oběma naráz)
Druhá, historicky o dost častější, varianta je, že si k jedné dlouhé zbrani přidáš jednu krátkou - typická kombinace je meč a dýka. V tom případě ale stále zůstává dominance na dlouhé zbrani a krátká zbraň slouží k různým defenzivním záležitostem nebo opět protiútokům (z bloku si "převezmeš" soupeřovu zbraň dýkou abys ji odvedl stranou a udělal si místo pro úder mečem) nebo slouží jako zákeřná zbran pro úder na zkrácené vzdálenosti (mečem zaklíníš soupeře, ale narozdíl od něj máš v druhé ruce dýku, kterou ho můžeš bodnout). Do tohodle bych se nerad pouštěl nějak hloubějc, můj background je PT Kali ve skromném rozsahu, nikoliv šerm (ani moderní ani historický).
Zároveň není důvod dual wielding nějak extra moc protěžovat, protože reálně není zase až takové terno - kdyby byl, historie by ho zaznamenala v mnohem rozšířenější podobě. Zbraň a štít je mnohdy lepší kombinace, přičemž reálně to TAKÉ je dual wielding, svým způsobem, protože štít se nepoužívá jen k nastavování, ale je to velká pádná věc co máš v ruce a soupeř jím jde dost efektivně mlátit. Mat Easton na to má taky někde video kde popisuje útočné techniky štítem kdyžtak.
* Protože Tvým cílem není jen zasáhnout, ale zasáhnout a co nejvíc zranit. V reálném boji se škrábance nepočítaj a jen trochu trénovaného bojovníka - a stačí trénovaný, nemusí mít ani nějakou zocelovací kůru nebo zkušenost, jen tréninkový dril - rozhodně nerozhodí ani lehčí povrchové zranění. Popravdě v mnoha případech si takového lidé všimnou až po boji, při něm ho ani nezaregistrují. Tj. musíš skutečně zasáhnout tvrdě - o to víc, pokud má protivník nějaký armor (v reálu je v tomhle směru pro sečné zbraně otravné třeba už jen těžké zimní oblečení)
**note: odlišná situace nastává u nožů popř. jiných malých, velice rychlých a nevyzpytatelných zbraní (boxer*** popř. nějaká sci-fi/fantasy věc "tázerového" typu u níž je podstatou se soupeře dotknout atp.)
***note: mimochodem, ta největší hovadina co se s boxerem dá dělat je s ním boxovat. Reálně se používá jako jakýkoliv jiný malý pádný předmět - snažíš se jím praštit švihem, nikoliv přímým úderem.
**** ano, v momentě kdy budeš hrát nějakého pavoukovitého tvora s 8 očima a odlišným ne-savčím zpracováním zrakového vjemu které bude schopné sledovat víc objektů nebo širokou výseč pohledu naráz... tak kus z toho zmírníš. Ne všechno, ale něco jo.
Píše:
Simon the Cyberape se nepočítá
;(