Člověk to tu pár dnů nekontroluje a hned mine takovou krásnou debatu (a co hůř, ohrozí vás, že přijdete o jeho - tedy můj - důležitý názor!). Tak tedy:
Arabská tradice, již jsou součástí jak Tisíce a jedna noc, tak Korán skutečně rozlišuje několik druhů nadpřirozených bytostí, kteří se ve starých překladech někdy uvádějí jako "duchové" (de facto živlů). To je jen jiný překlad slova genie (nebo jak, nejsem expert) a znamená to samé, co původně v latině - tedy "duch".
Česky máme zafixovaného génia, protože je to ze stejného latinského základu ve smyslu oduševnělý, nadaný duchem. Což je mimochodem i inženýr=engineer=in genius. V tomhle má tedy ShadoWWW pravdu.
Že to (genie) zní podobně jako džin, který je ale z jiného jazyka (je fakt rozdíl mezi latinou a arabštinou a problém, když čerpáte z obojího), je matoucí, ale sirien a ostatní správně píšou, že to je bordel již minulých autorů a překladatelů.
Co se těch více nadpřirozených druhů bytostí (tedy géniů) týká, tak dle Koránu a muslimské tradice Alláh stvořil nejprve bytosti z ohně - ifríty. Po té stvořil z prachu člověka a rozkázal ifrítům se mu poklonit. Ifríti však byli pyšní, protože byli stvořeni dříve, tak je Alláh zavrhl a oni teď bývají člověku nebezpeční (srovnej s čerty). Alláh pak (nebo též?) stvořil bytosti z větru - džiny.
Taky mu slouží nějací andělé, cherubové a tak. V Koránu je těch myslících tvorů hafo a nemyslím si, že by byli nějak extra systematicky třídění.
Je navíc dost možné, že se tam v něčem trochu pletu, je to už nějakej ten pátek, co jsem byl v mešitě (nikdy ;-) ) a nemám teď po ruce Korán :-) Ale tady máte povědomí laika, co čte i jiné věci než DnD ;-)
Jinak Mohamed, jak bylo jeho dobrým zvykem, sebral starší tradice a vytvořil z nich solidní guláš (to je ostatně zvyk i Bible, ale oproti Koránu je planá "originálních" a smysluplných příběhů :-) ). Nelze se tak divit, že je v tom zmatek.
Mimoto - Tisíce a jedna noc, kterou odkazoval ShadoWWW výše v tom takové zmatky nemá. Alespoň ta stránka, co postoval, obsahuje dva příběhy. V jednom je džin. Ve druhém ifrít. To je jako kdyby v jedné byla víla a ve druhé rusalka. Nelze tvrdit, že je to to samé. *Poznámka níže. Jen podobné. Asi jako šimpanz a... delfín :-)
Zpátky k Tisíce a jedné noci. To, co Hranolky vytrvale obhajuje jako Džina není nic jiného než "džin z lampy". To "z lampy" je důležité, protože to není někdo jménem Džin, nebo "jen" džin, protože všichni džinové by plnili přání...
Tohle je jeden konkrétní džin z lampy, který byl zaklet a přinucen plnit majiteli přání. Ostatní džinové to nedělají. Jenže o těch není nejznámější pohádka. Nejznámější je ta o tom z lampy. (Mimochodem v některých překladech též "duch z lampy", tedy latinsky... genie ;-) ).
A pokud je nejznámějším džinem ten z lampy, a to až tak, že si lidé často myslí, že jiní džinové buď nejsou, nebo jsou to samé (tedy obývají jiné nádoby a hlavně plní přání), nelze se pak divit, že takhle lidi začnou říkat všem podobným "duchům", i když jsou to třeba (v Koránu zlovolní) ifríti...
Je dobré si též povšimnout, že v odkazovaném textu DnD o géniích, autoři záměrně zmiňují, že většina z nich nikomu neslouží, naopak je pyšná. Vědí totiž, že si je hráči spojí s džinem z lampy, a tak píšou, že takových je minimum (ale zase je to hezký trope, byla by škoda se ho vzdát). Většina géniu se tak podobá těm z Koránu či starších tradic. Pyšná a svým způsobem (alespoň mocí) je nad člověkem. (A to nemyslím jen ifríty, ale i dao, další džiny a tak).
Poslední postřeh - v Zaklínači (ne v seriálu, ne v rpg, ale v knize), přesněji povídce Poslední přání je džin v lahvi (protože Zaklínač původně vznikl na zajímavém "překrucování" a užívání pohádek, což je obecný rys fantasy, ale Zaklínač ho dotáhl do vlastní dimenze vtipnosti a zajíkavosti). A Yennefer (nebo možná nějaká jiná moudrá ženština, která se směje zaklínačovu předchozímu pokusu o jeho exorcismus /přesněji jeho překladu/), co by magický expert a školený odborník o tom džinovi hovoří jako o "géniovi povětří".
Takže ne, není to ignorace zdejších překladatelů. Není záměrem autorů DnD, že genie a džin znějí podobně. Tohle jsou skutečně staré pojmy z minulosti a když si někteří překladatelé (nebo původní autoři viz zmiňovaný Císařův pekař a jeho sféry, elementálové a géniové) dají práci si v tom udělat pořádek, nakonec použijí stejný termín jako jejich renesanční předchůdci. Protože tu hermetickou nauku a blbnutí s kabalou (a Koránem) už vymysleli lidi, kteří tomu alespoň z části skutečně věřili. Ostatně bestiáře se píšou už od starověku ;-)
(*Slíbená poznámka: Ano, o rusalkách se někdy říká, že jsou to duchové či duše vod nebo pramenů, stejně jako víly jsou spojeny s lesy /spíše háji/. Někdy se jako víly označují i rusalky a víly "hajní" jsou pak divoženky, což jsou ale zase v jiných pověstech zase jiné bytosti /ošklivé, divoké, spíše podobné jezinkám.../ Mytologie má sklony bobtnat, měnit se a hlavně splývat v pohádkách, kdy vypravěči poměrně často s "pojmy" zachází dost vágně).