efram: a abys mi věřil...
SKRYTÍ PASTÝŘI
Jako správci země upřednostňují firbolgové zůstat mimo pohled a mysl ostatních. Nesnaží se ovlád-nout přírodu, ale spíše se snaží zajistit, aby přežívala podle svých zákonů.
Firbolgs využívají svých kouzel, aby udrželi svou přítomnost v lese v tajnosti. Tento přístup jim umož-ňuje vyhýbat se politice a svárům elfů, lidí a orků. Takovéto události se firbolgů týkají pouze, když ovlivňují les.
Dokonce i tváří v tvář průniku, dávají firbolgové přednost jemnému a šetrnému přístupu, aby předešli škodám na svém území. Využívají své magie, aby se prales stal pro průzkum nepřehledným místem a to dočasným odkloněním pramenů, odháněním lovné zvěře, krádežemi důležitých nástrojů a změnou cest, aby se lovecké nebo dřevorubecké skupiny beznadějně ztratily. Znakem pro přítomnost je nepří-tomnost zvěře a podivné ticho, jako by seles chtěl vyhnout tomu, aby k sobě přitáhl pozornost. Čím rychleji se poutníci rozhodnou jít dál, tím lépe.
LUTYKA, „JESKYNNÍ MATKA“
Zatímco Grúmš je vnější sílou, která tlačí orky k vítezství nad nepřáteli, je to vliv Lutyky, jeho manžel-ky, která spojuje a činí orky vnitřně soudržné. Je silou, která udržuje Grúmšův výbušný hněv, aby prýštil mimo orky. Nebýt stoupenců Lutyky, je možné, že by národ orků by byl spíš bandou kočovných válečníků, bojujících o skromnou existenci, než síla schopná velkého ničení.
Daleko od válečného ohniště doupěte, v ochranné hloubi jeskyní, se stoupenci Lutyky starají o orčí potomstvo, aby byli stejně silní a krutí jako jejich předci. Dovolávajíc se moci pověr, znamení a tradic, drží drápy Lutyky kmen pohromadě prostřednictvím rituálů, strachu a je-li to nezbytné, silou.
PÁNI BESTIÍ A DOZORCI OTROKŮ
Goblini ví, že jsou slabou, prostou rasou, která může být snadno ovládána většími, chytřejšími, orga-nizovanějšími, divočejšími nebo magičtějšími bytostmi. Jejich bůh byl konec konců taky podmaněn Maglubiyetem a nyní, když Mocný zavolá, tak mu propadnou dokonce i jejich duše. Toto vědomí je vede k tomu, že se snaží ovládat jiné tvory kdykoliv je to možné – pro gobliny je zkrátka život krátký.
Goblini se snaží chytit a zotročit jakoukoliv bytost, kterou potkají, ale prchnout, když je odpor příliš tuhý. Na míle od svého doupěte chystají pasti, skryté jámy, oka a sítě, aby lapily neopatrné, a když se jejich lovecké hlídky setkají s jinými bytostmi, vždy hledají způsob jak své nepřátele zajmout, místo toho, aby je zabili. Goblini, kteří vyráží proti osamoceným společenstvím, nejprve testují její ochranu tím, že kradou různé věci a pokud tyto zločiny zůstanou bez odplaty, začnou unášet lidi.