LokiB píše:
trojzubec bojový žádné opodstatnění nemá, proto se taky nepoužíval No nevím, takhle to posuzovat nelze, z praktického hlediska je to prostě tyč s ostrým koncem a ta se samozřejmě k boji používat dá. To že se nepoužíval v armádách k hromadnému vyzbrojení jednotek (to mnohdy ani ten meč, ikonická zbraň), nevypovídá o jeho použitelnosti v boji jednotlivců, nebo neorganizovaných šarvátkách malých skupin o boji s neexistujícími monstry ani nemluvě. Ty výhody, co tu zazněly, že lze příčku s hroty použít ke krytí a vůbec manipulaci s protivníkovou zbraní jsou platné. Na jedné straně je vidět, že se design zbraní vyvíjel k velké komplexnosti, zároveň ale žádné dochované záznamy, které by řešily styl boje ve vztahu k nějak konkrétně nadesignované zbrani, nebo hodnocení zbraní dle tvaru, zde nejsou a obecně se má za to, že to puntičkářské dělení a vymýšlení pojmů, které tehdy neexistovaly (war sword) jsou až moderní věci a vyostřené disputace oblíbené nezřídka mezi nerdy, kteří nikdy ani nic podobného nedrželi v ruce, se s realitou vůbec nepotkávají. Řešit, že zbraň která má hrot jinak dlouhý nebo ohnutý, je vlastně něco úplně jiného, než o čem se bavíme, je nesmysl. Primitivní sudlicí i precizně vyrobenou renesanční halapartnou s různými háčky na zachytávání čepelí kordů se z 95% bude bojovat úplně stejně, zároveň samozřejmě platí, že dva podobně vyhlížející meče s rozdílnou váhou a vyvážením (což nemusí být od pohledu ani patrno) mohou nabízet jinou paletu technik a přístupů, ale základ je pořád stejný, ty jemné nuance mohou poznat a ocenit až zkušenější a ani tak to nemusí hrát roli. Navíc historie zná dost bizarních zbraní, které občas teda neměly smysl žádný a občas to byly výborné nápady, jen jejich masivnějšímu rozšíření bránila technická náročnost, což neznamená, že konkrétní originál nebyl dobrý. Konečný design nakonec někdy ovlivňovala i jen móda, občas dokonce i funkčnosti navzdory.
Ještě mě k těm výhodám napadá, že by trojzubec mohl být vhodný k boji s různými mrštnými, slizkými příšerami nejen z vodních hlubin, s chapadly, které není jednoduché zasáhnout bodnutím a jejichž tuhá kůže dobře brání před sečnými zbraněmi.