Ad. asi týden stará diskuze o alchymistovi.
Pořád nechápu, co všichni mají s tou truhlou - podle pravidel je velká cca 30x15x10 cm (4,5l, váha asi 3/4 kg), což je menší než běžná brašna na notebook. Do toho se mu žádná aparatura stejně nevejde. Hlavně je na ukládání magenergie a surovin. Vydestilovaná alchymistická magenergie bude nějaký extrakt nebo sušený prášek, který rozebíhá "chemické reakce" (čemuž odpovídá i její zahušťování, prostě z té žíhané kosti oběšence vyhrabaná o svatojánské noci zbude méně, protože ta "destilace" má větší účinnost). Suroviny budou podobného rázu - asi nějaké sušené bylinky, síra, rtuť atd (v pravidlech jsou extrakty, tinktury - tedy z něčeho nemagického). Výroba většiny lektvarů trvá řádově desítky minut, některé i 30 vteřin (WTF? :-D), ohnivá hlína asi 1,5 minuty. Pokud je někdo schopnej uvařit pervitin na nádraží... ve dvou baňkách... na hadru namočeném v benzínu... a bez kouzel, tak alchymista/ dobrodruh z předpřipravených surovin zvládne namíchat mlhovinu (za těch 30 vteřin). Mimochodem pamatujete příklad z PPP o nosnosti? Jak barbar Hrun bez postihu neunese ani vlastní meč a zbroj? To měl navíc maximální sílu, co to šlo. Navíc představa, že někdo bojuje s tornou větší než alchymistická truhla (nebo spíš kabelkou?), může být celkem zábavná. Navíc ne každé sklo se snadno rozbíjí - malé lékárenské stojatky často ustojí pád na zem a to nejsou obalené hadry, slámou nebo čímkoliv. Navíc suroviny může skladovat v plechových nebo dřevěných krabičkách, nemluvě o nějakém očarovaném skle, které prostě lépe drží (chraněné sklo z démonského cyklu, rajmin z Asterionu). Každý alchymista by se určitě pídil po téhle variantě. Toliko o achillově patě alchymisty v podobě nepotřebných krámů.
K tomu je to povolání, které se celkem hodí pro dobrodružství - střelba, potom nějaká ta petarda, rachejtle. A motivace? Zatímco zloděj může získávat peníze kdekoliv, tak recepty a suroviny na další ptákovinky mohou být prostě jen v trpasličích hrobkách, dračích doupatech...
Že to není klasické povolání do každého settingu? Když jsem poprvé viděl DnD 5e, tak mi přišlo zvláštní dělení na kouzelníka, čaroděje a černokněžníka (a klerika, případně i klerik vs paladin). Připadalo mi to strašně "americký" a nikdy mě nenapadlo tohle dělení řešit, hráč kouzelníka zdroj své moci nějak domluvil s PJ a bylo. A co mi doslova vyrazilo dech byl mnich. Toho teprve nacpat do každého settingu musí být nádhera. A ten alchymista (bez čarování) mi v DnD citelně chybí (na štěstí v JaDu by měl být).
Na oboje pravidla se celkem těším a jsem zvědavý, které vyjdou lépe. Obecně si myslím, že JaD povedou, protože D20 mě celkem chytlo za srdce. Navíc systém povolání je v DnD lepší než v DrD. Je tam tolik možností, že lze zahrát fakt kdeco (i zaklínače jako čaroknechta)