Když už mají NPC radit něco špatného, tak hráči musí mít možnost zjistit, že je rada špatná. Nicméně douholetým hraním jsem zjistil, že hráči dokážou zkomplikovat, zapomenout nebo si špatně zapamatovat i naprosto jasné a pravdivé informace, takže jsem postupně opustil přístupy, jako že postavám (při neúspěchu na kostkách) lžu, nebo že říkám pravdu či lež, a prostě jim vždycky říkám pravdu - jen je to třeba nepříjemná pravda, nebo nedořečená pravda ("má to několik háčků, na které se musíte dát pozor, ale já teď musím odejít.")
Na zmatení bohatě stačí situace, kdy hráči vymyslí nějakou věc, která by měla fungovat, já v jejím fungování taky nevidím problém, ale karty určí, že se situace stejně zkomplikuje a tak věc nezapůsobí úplně podle plánu. Až když by tyhle přístupy dělaly hru moc snadnou, můžu přitvrzovat, dávat méně jasné informace a tak dál.
Pro začátečníky a navíc ve fantasy je jakákoliv nepravda celkem slušný zabiják vedoucí k otázkám typu "Co si moje postava myslí o fungování svitků? A co si myslí o důvěryhodnosti toho kouzelníka?", a to fakt nechci.