Šaman píše:
"potřebuji být nejdůležitější člověk u stolu", pak je docela kandidát na GM.
Colombo píše:
Jenže takový GM se pak snaží nad družinou "vyhrát", místo toho aby se snažil o vytváření společného příběhu.
Nemyslím. Zase to vychází z nějaké neurovnané psychiky, kdy nějaký nerd, který je IRL dost přehlížený, zjistí že v DnD může být důležitý. A když to přehání, tak jako hráč na sebe strhává pozornost kde se dá. Jako GM ji má automaticky. Nemusí "vyhrát", stačí, když ho často všichni poslouchají a to co říká považují za důležité.
Když shrnu myšlenku, tak pokud je parta kámošů, kde nikdo není (nebo aspoň nechce být) hovado co ostatním kazí úmyslně zábavu (pak je nejlepší se rovnou rozloučit), tak když má někdo sklony k muchkinění (tak, že ostatním už to do zábavy zasahuje), je stále šance, že bude dobrý (nebo aspoň výrazně snesitelnější) GM.
Jerson píše:
Nebo může hráče tlačit do připravených scén, a když ne po dobrém, tak po zlém. Navíc musí vymýšlet, jak negovat nápady hráčů, se kterými nepočítá. Tedy, v případě, že nastane horší konstelace tebou popsaných možností.
Může. Rozhodně netvrdím, že bude dobrý GM. Jen, že může být. Munchkin - přehnaný powerplayer - tím většinou dost žije, nevadí mu trávit čas přípravou, čtením pravidel, diskuzemi na Kostce… hele, trochu mluvím i z vlastní zkušenosti. Prostě je šance, že u GM se některé věci projevovat nebudou, nebo budou dokonce i prospěšně.
Samozřejmě, když je někdo hovado, tak nepomůže nic.