Dám ten text i sem, protože je to celkem poučné čtení:
RapierCZ - Pavel Ondruch píše:
Jako PJ (vypravěč chcete-li) se rozhodneš jak vypadá Vorpalova věž (jasné je jen: 3 patra, okno nahoře, 15 sáhů = metrů k oknu), fantazii se meze nekladou. Řekněme že se rozhodneš že věž je postavena z neopracovaného kamene, takového který není z venkovní strany přesně zarovnán a různě přesahuje. Jinými slovy všude je relativně dost výstupků po kterých se šikovný zloděj (hraničář, bojovník, prostě někdo kdo je obratný a silný zároveň) může zachytit, nebo kde může položit špičku nohy. Na pohled bytelné dubové dveře bude přirozeně těžší vyrazit (navíc chráněné kouzlem). Tato část věže je logicky nejvíc zabezpečená, protože je nejlépe přístupná. Tedy bych zvolil velmi těžkou obtížnost s cílovým číslem 15.
Dle tabulky obtížnosti akcí se rozhodneš, že vylézt těch 15 sáhů bude středně obtížné pro postavu s patřičnou dovedností, dejme tomu cílové číslo 9 na samé hranici střední obtížnosti, protože až tak triviální lezení po stěnách není. Nejspíš bych rozdělil lezení na 3 úseky po 5 sázích aby to mělo patřičnou dávku napětí (adrenalinu) a akci nebylo možno dokončit jedním hodem. Pokud by během lezení postava hodila o jedna méně než je cílové číslo uznal bych to nejspíš s popisem, že postavě ujela noha nebo se nezachytila pevně rukou a tudíž spadla o sáh dolů. Pokud by během lezení hodila výrazně méně než je cílové číslo nechal bych ji spadnou se všemi důsledky co z toho plynou. Nikde není řečeno, že postava nemůže akci opakovat vícekrát dokud neuspěje, třeba i s časovým odstupem pro nabrání nových sil. Podobnou logiku bych aplikoval na ostatní body.
PS: dle pravidel má bohužel zloděj schopnost lezení až od druhé úrovně. V tomto případě bych možná snížil cílové číslo na 7-8 (stále středně těžké) a dovolil bych lezení jakékoliv postavě s dovedností akrobacie.
Jako alfa & beta tester nemám u sebe finální verzi pravidel, takže vše co píšu vychází z beta verze.
Je ale pravda, že nejsem začínající PJ nebo hráč. Ve vzdálené minulosti jsem hrál DrD 1.6, D&D 3 nebo 4 edici? už nevím, Shadowrun 2nd edici, zcela výjimečně GURPs, a trochu jsem koketoval s Vampire The Masquerade. V Shadowrunu obvykle jako game master (Shadowrun byl vůbec můj nejoblíbenější herní systém), v DrD občas jako PJ. Ovšem to už je hodně, opravdu hodně let zpět.
V DH jsem vedl jen dvakrát hru dle jednoho turnajového dobrodružství v otevřené krajině (což je peklo, respektive výzva i pro bývalého hráče/vypravěče), které se mi osobně úplně nelíbilo, protože mapa neobsahovala měřítko vzdáleností + popis příběhu a jak vést hru byl hodně vágní, dovolím si říci (i jako nadšenec do DH) takřka nepoužitelný.
Bývat to vědět dopředu co mě čeká (na výběr dobrodružství jsem měl sotva pár minut), zvolím jiné dobrodružství odehrávající se spíše na menší ploše, ideálně v rámci jednoho města nebo vesnice a okolí kde je jednodušší popsat město, ulice, stoky apod, než popisovat cestu pustou plání, hvozdem a jízdu vorem po řece tak aby to bylo poutavé, stále napínavé a lehce adrenalinové, tedy pokud nechceš přeskakovat stylem: tak jo jdete z města do jedné z vesnic na obzoru, jste tam. atd. Speciálně u tohoto dobrodružství jsem si sáhl na vypravěčovo dno a musel hodně improvizovat abych hráče udržel v napětí cestou a zároveň popis nebyl stylem, jdete po cestě, jdete hvozdem, překročíte řeku, apod... chtěl to hrát více jako přežití v divočině aby se postavy ukázaly čeho jsou skutečně schopni. Min. nápovědy, obsáhlý popis prostředí a hráči starej se, přemýšlej.....hráčům to dělalo očividně větší potíže než mě jako vypravěči.
Takže ano, zopakuji to znovu, DH není ideální. Vlastně na rpgforum jsem se k luku a dalším věcem vyjádřil snad dostatečně. Chápu že někdo kdo papírové stolní RPG nikdy nehrál z toho může být zmaten. Nikdo neříká že DH je dokonalá, a co se týče herních mechanik (od hraní DrD u mě uplynulo cca 20+ let) jsem neměl žádný problém si naházet postavu, vybrat dovednosti, pochopit poměrně dost inovativní soubojový systém (viz. adrenalin, bojové triky, apod. hrál jsem válečníka) a dostat se do hry velmi rychle. Jistě dělali jsem bez autora pravidel při hraní chyby ale vcelku nám to šlo.
A moje reakce:
Díky za ta čísla, je zajímavé je porovnat s čísly z pravidel. Kouzlo zamykající dveře má náročnost 6 + X (množství použité many), takže na nebezpečnost 15 je to 9 many - pro 130letého čaroděje úplné nic, čekal bych mnohem víc. Nicméně i tak to stačí na to, aby se žádná z připravených postav prakticky nemohla dostat dovnitř silou. Ale jaká bude náročnost odemknutí zlodějem? Když se pokusí šplhat, tak s obratností +4 a atletikou (která se podle autora na šplhání nedá použít, i když text mluví jinak) jsou to tři hody, při kterých musí hodit 6+, což je jen 12,5% šance, a tedy podobný výsledek, jako kdyby musel hodit 10. Takže tímto svým rozhodnutím jsi z úkolu s náročností 9 udělal úkol jakoby s náročností 13, aniž sis to uvědomil. Dokonce i kdyby zloděj mohl použít atletiku a měl tedy základ 7 (+4 + 3), má jen 50% (přesněji 51,2%) šanci na úspěch - a to je nejlepší možný zloděj na 1. úrovni. O opakování akce pravidla mluví, že se mají použít předchozí výsledek, ale je to jedno - při neúspěchu pád dejme tomu z 10 metrů znamená zranění za 5k6, tedy 5 - 30 životů (průměrně 18), to je pro prvolelelovou postavu celkem slušně smrtící a při neznalosti náročnosti do toho hráč určitě podruhé nepůjde.
Tedy nastavením svých čísel jsi - jako alfa a betatester - docela slušně zkomplikoval průnik skupiny do věže, pokud nebude mít štěstí, nebo nebude dveře vyrážet tak dlouho, až jim to nakonec padne. Ještě je možnost odemknout dveře, ale na to má zloděj jen jeden pokus. Celkově je velmi dobrá šance, že se skupina optimalizovaných postav do věže vůbec nedostane - tedy pokud kouzelník nebude mít teleport, pak všechno tohle odpadá. Jen se nejspíše nedostanou ven, protože mu dojde mana a dveře stejně neotevřou.
Pořád si myslím - a tvůj příspěvek mě v tom spíše utvrzuje - že DH je pro začínající hráče (tedy PJje) nevhodná.