Seb píše:
Že archetyp je provařené klišé jsem jednou řešil hodně dlouho s hromadou lidí na přednášce tomu věnované a došli jsme k tomu že archetyp prostě nejde provařit. (...)
Myslím, že problém je v tom, že tvůj argument je postavený na neopodstatněném axiomu, že bez kostry se neobejdeš. Dokonce tvůj příklad IMO dokazuje opak toho, co si myslíš, že dokazuje :o) Nefertiti je krásná, protože není provařována. Pokud by byla provařována stala bo se z ní klišé. Ergo, ji provařit lze. Lze provařit její konkrétní podobu, která je daná její konkrétní kostrou.
Je fakt, že nějakou kostru budeš asi potřebovat, abys měl nějaký ksicht, ale nebudeš potřebovat tuto konkrétní lebku, postačí i jiná lebka krásné ženy (jiný archetyp), kterou lze také provařit a nebo se může také podařit ji neprovařit. Takže asi tak... ;-)
Seb píše:
to co říkáš o 36 základních zápletkách si myslím je dobrý příklad, ale to palivo popularity moderní západní novely (utrpení-bolest-překonání) je v každé z nich, a proto jsem ho použil jako hlavní ukázku archetypu.
Tak na podruhé jsem už snad pochopil, že myslíš klasickou příběhovou výstavbu. Je pravda, že to je běžná proprieta většiny, ale s tou generalizací na všechny bych zase byl opatrný. Speciálně romány typu "slice of life", kdy prostě s hrdinou prožíváš část jeho všedního života se tomu zcela vyhýbají a u některých tragédií chybí to překonání. Je to utrpení - bolest - a pád do temnot.
Seb píše:
takže myslíš že boj v té mikromanagementové podobě jednotlivých úderů a hitů je něco co se nedá obejít?
Neříkám, že to musí být co sek to hod. Říkám, že boj je důležitý a že jeho důležitost je vyjádřena tím, že je opentlen nějakou komplexnější mechanikou. Co sek to hod je prostě jen nejvíc intuitivní...
Píše:
no asi se to těžko posuzuje ale podle toho co jsem já zažil a vim z pokeců ve škole a praxe v knihovnách tak lidi pořád víc čtou fulghuma, folletta, clancyho, kinga, grishama, harrise, browna a tyhle týpky... spíše než fantasy. (...)
Z toho, co následuje soudím, že moje definice thrilleru i fantasy se výrazně liší, tak to možná bude i o tom. Nicméně, co a jak se čte lze snadno zjistit nahlédnutím do nějakého žebříčku. Např. sem -
New York Times Bestsellers.
Seb píše:
moje mamina pracuje v dovozu anglických knih a když jsem párkrát koukal do beden co jim vozej tak je to fakt samej thriller... stovky a stovky thrillerovejch knížek a fantasy tak jeden ze sta titulů v beletrii
A že budu zase zlý - o čem to vypovídá. Dovážet si necháš něco, co není k sehnání. Což by znamenalo, že thrillery se v češtině nevydávají (tolik) a protože nabídka obvykle sleduje poptávku, že se nekupují tolik, aby bylo na českém trhu rentabilní je vydávat. (Nebo se to taky dá vykládat i naopak, to jen ukazuju, že to samo o sobě není úplně ono.
Seb píše:
několik argumentů proč buch-buch mikromanagementový, tahový a detailní systém boje přispívá k obecné nákladnosti RPG hobby (...)
A teď si to po sobě přečti. Zamysli se, jestli nějaká taková RP hra neexistuje. Já bych dokonce řekl, že ano. Že takových pokusů je hodně. Ale tak nějak pořád ne a ne prorazit. Takže, kde je chyba? Pokud nebudeme jako naši politici a neřekneme, že chyba je u zákazníka, který nepochopil, jakou bezva věc mu nabízíme, musí být problém v produktu... takže zpět na začátek... :)