Sirien: že bych něco přehlédl? Inu je vidět, že jsem pospíchal na odpověď.. :)) Každopádně teď jsem to v článku nenašel, tak nevim co máš.
ty rejpale hlodavej :)))
Co se našeho stylu hraní týče, Quentine, musel bych lovit těžce z paměti (a už jsem tu zmiňoval, jak mi funguje, že jo?) :) Už víc jak rok hrajeme jenom po netu, kde to je přece jen trochu jiné. Ale tak zkusím to.
Odjakživa jsme se poměrně pravidelně střídali v roli Vypravěče. Dělal jsem to buďto já nebo kámoš. Každý máme vlastní svět a jsou tam jiné postavy. Používáme ale stejná pravidla a podobný styl, i prostředí, aby v tom nebyl moc velký zmatek. Mě baví nad světem přemýšlet, rozhýbat si ho tak, aby žil vlastním životem, aby neožíval jen kolem postav a jinak to byla mrtvola. Na druhou stranu jsem taky čím dál línější, :) takže to rozhodně nepřeháním.
Obecně to bývá tak, že si na základě postav, které si hráči udělali, určím nějaké nosné téma, základní velkou zápletku, kolem níž se to bude dlouhodobě točit. A k tomu si přidávám okolnosti a podružný zápletky/překážky šité na míru jednotlivým postavám. Máme různě aktivní hráče, proto se během hry snažím sem tam udělat situaci, v níž bude hrát prim vždy jiná postava družiny, aby se všichni cítili důležití.
Jinak co se týče přístupu ke hře - už hodně dlouho nehrajeme moc často, takže jsme neměli důvod zavádět nějaké změny do klasického stylu Vypravěč povídá a vymýšlí si, hráči reagují. DM má totiž mezi jednotlivými hrami spoustu (až příliš) času si vymyslet milion věcí.. Mě to sice i trochu láká, vyzkoušet si všechny ty blbůstky, o kterých se tu tolik povídá.. ale ne zas tolik, abych měnil zaběhnutej systém hraní. Když už se sejdem naživo, tak se tak těšíme a užijem si to, že to fakt není nutný, spíš by to jen zdržovalo a budilo rozpaky.
Jinak ohledně stavby příběhu - třeba hraní na Orionu bylo o tom, že postavy na 1. úrovni se shodou okolností všechny nachomýtly kolem nějaké patálie - a když jí vyřešily, tak dřív než začaly přemýšlet co dál, kam se vydat (z hlediska osobních motivací by se nejspíš měly rozdělit), tak je oslovil hodně bohatý místní kupec, jenž rozeznal jejich potenciál :) A vzal je do svých služeb. A tím to bylo daný, od té doby jdou tam, kam on jim řekne, chrání ho a na oplátku se nemusí starat o živobytí ani místo na slunci a ve společnosti. Já nemám žádné starosti s motivací a zápletkou, jeho obchody jsou rozsáhlé a jak postavy rostou, ukazuje se, že jeho nepřátelé taky nejsou žádní beránci a obchodník je využívá čím dál víc.
Vlastní hra je pak jednoduchá, jako nějaký tv seriál - začíná se vždy v sídle obchodníka, kde si postavy užívají lenošení, obskakování sluhama. Pak na ně obchodník vlítne, stanoví cíl tažení, navrhne a většinou i poskytne prostředky, jak se dopravit na místo a všechny podobné podružné záležitosti. Hráči to mají maximálně jednoduché, řeší jen vlastní splnění rozkazu - podrobnosti nechává obchodník na nich, samozřejmě. Konec dobrodružství je opět v sídle, kde jim obchodník poděkuje a zahrne je hmotnými dary nejrůznějšího charakteru :)
Bál jsem se, že tohle schéma se ohraje a jak budou postavy sílit, omrzí je taková služba, budou chtít rozepnout křídla.. ale omyl, maximálně jim to vyhovuje. :)
Hm, tak se mi to nějak rozrůstá. Jestli přidám ještě větu, Sirien mě sprdne, že z toho moh bejt pěknej článek. :)))))