CCCP: To jistě ne.. je to o Důvěřivosti která přešla v naivitu, o Hrdosti, která se stala pýchou a o Víře, která se stala posedlostí.
Věci mají tendenci zachovávat rovnováhu, platí to i ohledně emocí - čím víc máš rád, tím víc v případě zrady nenávidíš. Atd. Většinou si ten případ proměny paladina v BG představuju jako postupnou fixaci na něco, na jeden konkr. paladinovský ideál, kterej pak tomu chudákovi přeroste přes hlavu a ztratí soudnost. A jakmile dobrovolně něco zlýho provede, je konec - a ten už pokřivenej paladin je doraženej pocitem křivdy a naprosto otočí (byť toho pak třeba lituje).
Oblíbená je např. velká láska, pak dá paladinovi partner kopačky a on zabije toho, kdo byl příčinou (nejlepší je, když to byl jeho přítel; to by psychicky neunes nikdo). Pak už stačí když ve správnou chvíli přispěchá nabídka "z druhé strany", která nabídne stejnou moc, jakou měl paladin předtim - a je to...