Ajajaj ... tak se podíváme, copak nám zase napsali ...
Fritzs píše:
The author fail to reference the work of Steve Jackson, who solved the same problem more than 20 years ago.
No one fails. As for me, i have not even started. The whole idea is just a concept ... a generic stone, if you will. If you force one to compare it to a statuette that had already been carved from stone to a shape, you are an idiot.
... because then you get just a shade of the statuette you are attempting to copycat. A shade that will always stand clouded by the original :P
Jerson píše:
Jen pro ukázku:
sepsání kvalitního literárního díla: 1 B/ 40 stran
To myslíš vážně nebo jak?
1) Jsou dvě možnosti - hráč řekne, že postava sepisuje knížku. Nevím, proč mu za toto prohlášení dávat zkušenosti.
2) Hráč napíše v roli postavy literární text - třeba deník. Pak je jeden bod za čtyřicet stran směšný, dával jsem jeden bod za A4, a dva za obrázek.
Možná jsem se nevyjádřil jasně, možná jen mezi řádky.
Tak tedy: přidělování zkušeností v živé podobě je vždy relativní (lidský faktor, tvoji oblíbení a neoblíbení hráči). Tohle je jen pokus o náčrt, jak zhruba číselně postupovat.
Opisuješ kroniku (to jsem myslel), píšeš recenzi, poezii, kreslíš ... odflákneš to, nebo si dáš záležet ... atp. Ano, to je na GM ať posoudí.
Sám bych si za tento článek dal 2 body :)
Jerson píše:
Dále učení - hezké pojetí - čím víc se cche člověk zlepšit, tím zdatnějšího potřebuje učitele. Jenže to jaksi vyžaduje, aby existoval nějaký pramistr, který své schopnosti dostal od boha nebo jak - protože kdo by to naučeil jeho?
A co trenéři fotbalových, hokejových a jiných mužstev - opravdu zvládají daný sport lépe než jejich svěřenci?
A co lidé, kteří se učí praxí - ať proto, že učitel v dané oblasti neexistuje, nebo proto, že zkušenosti v dané věci předat nejdou?
Ano, to je zjevné. Jsem rád, že sis toho všiml.
Dělání čáreček za aktivitu v dovednosti, to je onen "Oblivion style" :).
Předpokládám, že ten, který se něčemu věnuje jako profesi, dosáhne samonárůstu (viděl bzch to cca 1 bod/ 1 měsíc).
Pokud máš mentora, jde to lépe, rychleji. A na nápadu hledání pramistra nevidím nic špatného.
andtom píše:
Všichni víme, že realita je v pen&paper hře nedosažitelná.
Ano. Nabízím pouze jiný pohled ... s jinými silnými i slabými stránkami.
andtom píše:
V případě skokových a omezeně svobodných levelů je každému jasné, že takhle to v reálu není, že je to zjednodušení (byť se spousta věcí z toho dá lépe-hůře okecávat: středověk opravdu byl o pevně konstruovaným zaměření osob, mnich byl mnichem a rytíř rytířem, i do levelového systému s rozvojem napevno se dá vymýšlet učitel, trénování po večerech, atd. ...). Otázkou tedy není, zda je levelování fuj nereálná záležitost, ale to, jestli mě taková konstrukce ruší nebo ji neřeším, protože mi zážitkově víc nabídne než vezme.
Ano, středověk ... ti, kteří se modlí; ti, kteří pracují; ti, kteří bojují :)
Fakt, že má společnost ráda dělení na vymezené příčky, není můj problém. Můžeme ukázat na potřebu člověka věci třídit pro lepší zapracování do vzorců chování, i na krizi společnosti a la "rozděl a panuj" Tady se ničemu lepšímu/horšímu nedopídíme. Stačí, když si každý sám za sebe položíme otázku ... tedy levelovat, či nelevelovat, toť otázka pro každého (skoro jako koblihy vs. preclíky).
Jerson píše:
Jinak myslím, že předělávat zrovna DnD jakékoliv verze na bezlevelový systém sice možné je, ale otázka zní proč?
Protože koblihy poškozují zubní sklovinu.
SEB píše:
nové WoD ale dělá jednu chybu starého WoD, a totiž že má víc druhů "experience bodíků"
Všiml sis přímky režie, která je zastoupena ve všech (ale všech) herních systémech?
Na pravém konci této přímky je plná diktatura pravidel, kde hráč opisuje vše z tabulky. Na levém konci přímky je totální anarchie, kde si hráč dělá, co chce.
levelové systémy s hustotou tabulek se blíží pravému konci ...
nWoD jde blíže nalevo, tento systém snad ještě blíže ...
Jerson píše:
Osobně to řeším tak, že když hráč použije schopnost (a hodí si na ni), udělá si k ní čárku. Na zvýšení schopnosti o 1 potřebuje tolik čárek, kolik je nové hodnocení, a stejně tolik zkušeností (které jsem dřív psal jen k sobě, teď je hráči mají u sebe, protože zkušenosti a úspěchy při plnění cílů stejně jako materiální i sociální zdroje jsou všechny v jednom.)
Jak jsme zmínili dříve, Oblionovský systém :)
Chybička? Zvýší se postavě vždy jen to, co používá (někdy "musí" používat; tomu, čemu se chce naučit navíc, se jí nemusí dostat).
Viděl bych to někde na komprosmis mezi Oblionovským systémem a učením u mistrů ...
Lotrando píše:
Navíc je potřeba naučit se vnímat levelový systém ne jako postupné zlepšování, ale jako limit schopností. A limit schopností roste, postava je stále méně a méně limitována s přibývající zkušeností a toto se děje skokově, protože jsme v digitálním světě :)
S limitem schopností souhlasím ... ten se vždy dá tlačit dále a dále. S přibývajícími schopnostmi se ti odkrývá větší potenciál, více toho můžeš vstřebat. Ale ne nutně musíme jít po skocích (je to jako pila na dřevo sjíždějící po oceli :P), máme totiž na výběr.
Vannax píše:
Koncepce vlastního přidělování zk. bodů k různým talentům/dovednostem/featům nebo čemukoli mně osobně přijde stejně frustrující (ne-li víc), než tobě používání tabulek.
Každá tvorba může být frustrující. Podle toho, ve kterém bodě na "přímce režie systematičnosti pravidel" se nachází náš systém, určitá osoba to odnese.
U tabulkovaných sys. to je GM ...
U volných sys. nechť si poradí hráč sám ... (no, nějakých pár obecných příkladů "character buildů" do pravidel uvedu).
Vannax píše:
účelové zkreslování výkladu koncepce pravidel DnD jen proto, aby vynikl rozdíl mezi "špatným" a "lepším".
No ... to se nedělá.
Vannax píše:
Dobře, sám si vyberu, k čemu si přiřadím dovednostní body. Vyberu si talent kupříkladu na radiokomunikace, tanec, jiu-jitsu a provádění geologických vrtů. Dostanu další zkušenosti a přidělím si je k dalším talentům: kreslení, politika, architektura. Přibydou další zkušenosti...a rozhodnu se pro věnovat dalším oborům...
Ale pak (myšleno jako herní postava) začnu trpět nedostatkem sebevědomí. Nebudu vědět, na co se vlastně hodím, budu mít ve všem trochu přehled, ale bude mi to úplně k prdu. Bez levelového systému se sice budu stále zlepšovat, ale v ničem vlastně lepší nebudu. Začnu mít mindráky a pokud se nějakého herního dění budu účastnit tak spíš takovým, jak to nazvat......"kafkovským" způsobem.
Znát "od všeho trochu", nebo být specialistou na jednu věc - ano, to je dilema. Vzhledem k tomu, že jedna bytost má jeden potenciál, mi to ale přijde přirozené. Tvoje volba, tvoje následky. Neexistuje "dobrá" a "špatná" volba, jen ta osobitá/ individuální.
Že je v atributách obsažen určitý hybný potenciál, který určuje do jaké míry můžeš dovednosti na nich postavené rozvíjet, je přirozené.
Až to bude v číslech, budou i exempla postav ... specialista, všeuměl, mlátič ...
Vannax píše:
Otázka zní, bude někdo vůbec chtít hrát postavu o které ani sám nedokáže říct co vlastně je? Já si na to odpovědět umím - mně by to nebavilo.
Odpovím ti jinak: pokud nedokážeš říci co jsi, trpíš krizí osobnosti :P . Máš sám vědět, co jsi zač. Nečekej, že ti to poví tabulka ... (toť onen důraz na individualitu postavy).
Lotrando, andtom: Vpořádku ;) . Však si tu jen povídáme o tom, kdo radši koblihy a kdo preclíky. Protože neexistuje žádné obecné herní povědomí, nečekám, ani nemůžu čekat, že se na všem shodneme.
Co se ale stává přínosem nám všem je skutečnost, že si urovnáme své názory.
Vážně, co já bych bez vaší kritiky dělal :)