krimi: Colombo má pravdu. Ne nadarmo se v mnoha RPG příručkách píše, že nejlepší odměna za hru je zábava a dobrý příběh. Pokud to hráči takhle chtějí zahrát, tak to tak nechtějí zahrát za expy nebo zlato, ale protože to tak chtějí zahrát - a pak vzpomínat na to, jak nakopali zadek drakovi a pomohli celému kraji.
Worth it.
Vzpomínám si, jak jsme hráli Hunter the Vigil a dali jsme přes držku části části ruské mafie, přičemž jsme jim zabavili drogy za asi mega USD a asi půl mega USD v hotovosti. Mohli jsme s tím udělat HAFO in-game věcí - nakoupit zbraně, výbavu, podplatit hromady lidí, zařídit safe housy... atd. atd.
Místo toho jsme nad tím po akci seděli a rozhodli jsme se to šábnout, přičemž Filip za svojí postavu Tommyho (postarší italskej mafián, rodinej týpek, manželka, dvě pubertální děti) suveréně zabavil asi čtvrt mega pro sebe. Za postavu jsem se ptal, co s tím sakra chce dělat a Filip za Tommyho v klidu odpověděl: "uložim a za pár let z toho synovi zacvakám studium na Harvardu". (zbylí členové týmu se svými "podíly" provedli obdobné kousky.)
Vypravěč to pak po hře komentoval jako že nečekal, že ty prachy a drogy fakt zabavíme pro sebe a už se děsil, co s nima budeme předvádět a že ho velmi mile potěšilo a ulevilo se mu, když jsme je takhle ingame odlifrovali ze hry pryč.
Jinak jako vypravěč máš hafo možností, jak tyhle věci do hry vrátit.
- jak naznačil už Colombo, podobné věci tvoří historky, podobné historky se mění v mýty a ty pak přechází v legendy... které kolují světem. Hráče určitě potěší, když zjistí, že se jejich postavy takhle "natvrdo" zapsali do prostředí herního světa. Může se třeba i stát, že je někdo v nějakém dalekém přístavu jednou pozká, jejich přítomnost se rozkřikne a sám starosta nebo jiný místní vládce je bude chtít uvítat a připravit na počest návštěvy takových hrdinů nějakou tu oslavu (aby se sám před lidem trochu blýsknul, že, známe politiky). Což může přijít i dost nevhod, pokud se postavy budou zrovna pokoušet jednat ve skrytu a nenápadně, což je postaví před těžké dilema - zdekovat se a urazit místního vládce, ale dál jednat podle plánu, nebo svůj plán nechat zruinovat, ale zase si dost možná získat mocné spojence pro další akce.
- můžeš to po nějaké době (třeba za 5, 6 levelů) vrátit do hry. To bych udělal já. Postavy se kdesi v dalekých krajích dozvědí, že se v tom kraji děje něco špatného - že ten kraj někdo terorizuje a parazituje na bohatství, které tomu kraji dali. Řekl bych, že to hráče, kteří tak altruisticky kraj zachránili a obdarovali, pěkně vytočí a budou se chtít vrátit a s dotyčným si to pořádně vyřikat a naservírovat mu osud který se také zapíše do legend, aby to jakéhokoliv případného dalšího podobného tyrana hezky odradilo. (a takový návrat jejich legendu podpoří ještě víc - dost možná se to donese až do vrcholných církevních nebo vládních kruhů a různá ocenění, tituly a jmenování už budou mít připravené formuláře)
(ono jako píšeš "pověst na lokální úrovni" - nevím, v jakém settingu hraješ, ale teda nevybavuju si moc světů, v nichž by "zabití draka" byla záležitost na lokální legendu - naopak, "dragonslayer" je obvykle VELMI vážený a dost vzácný titul a jeho nositelé se stávají velmi obávanými nepřáteli... vlastně si vybavuju jen dva případy, kdy se draci zabíjeli ve velkém, a to je epické finále Dragonlance (kde k tomu měli speciální magická protidračí kopí distribuovaná takřka z božské manufaktury) a pak shitový film Dungeon&Dragons (kde sla draky zabíjeli jiní draci, což se úplně nepočítá))