Tarfill píše:
Pokud jde o začátek příběhu ve smyslu "stojíte před jeskyní, kterou chcete vyrabovat," tak asi větší úvod nepotřebuješ, protože všechny nepřátele v dungeonu vykydlíme a vše cenné si odneseme...
A na tohle jsi pěkně prosím přišel jak? Samozřejmě že hrajeme dobrodružství, u kterých musím předat hráčům informace. Ale předávám jim je ne tím, že je čtu, ale tím, že hrajeme. Úvodní scénu, třeba "Jste doprovod karavany, a teď putujete vysokými horami. Je zima, chlad se zažírá do kostí, fouká a prší. Hoďte si na odolnost."
Těm, co neuspěli, bych dal jeden stupeň únavy a popsal jim, jak ji to nedělá dobře. Pokud by uspěli všichni, popíšu, jak jsou cool, že jsou v pohodě, i když jsou podmínky tak strašné.
Pak bych přišel s tím, že se stezka zužuje, a prostřednictvím vůdce karavany PC vyzval, ať zařídí seřazení vozů za sebe. Při tom bych se jen tak mimochodem zeptal, kde mají svoji výbavu.
Nechal je chvilku jít a pak udělal sesuv. Jeden z vozů spadl z cesty. Wow. Nechám je zachránit, co se jim podaří, klidně všechno. Jestli zachránili vůz, potřebuje opravit. Jestli ne, všechny zásoby se pořádně nevejdou, je třeba sehnat nový. Jestli přišli o zásoby, musí je doplnit. A tady se zeptám: "Neříkal někdo, že je z tohoto kraje?" a metagame hráčům naznačím, že někdo ano, ať se na tom dohodnou. A už to odsýpá, my hrajeme a nemusím nic předčítat.
Tarfill píše:
Jestli Ti hráči nevydrží vnímat pár minut, pak ti ani nezávidím tvoji skupinku...
Vydrží. Ale hrát nechodíme, abychom to vydrželi, ale abychom se bavili.