Kroll koouzelníka jsem měl, ale to už je dávno.
Jestli si to pamatuju správně, tak zmiňované postavy jsou takto:
(není to házené, ale vybírané a upravované se mnou, jakožto PJem, číslo v závorce je jen pro přehled, kolik je to na kostkách, kdyby bylo házené)
člověk-zloděj-sicco
Síla 13/+1 (5,4)
Obratnost 16/+2 (4)
Odolnost 13/+1 (5)
Inteligence 15/+2 (6)
Charisma 16/+2 (5)
Úroveň 10
Životy 48
elf-válečník-bojovník
Síla 15/+2 (3)
Obratnost 14/+1 (5)
Odolnost 10/+0 (2)
Inteligence 15/+2 (4)
Charisma 15/+2 (4,5)
Úroveň 10
Životy 63
člověk-válečník-šermíř
Síla 17/+3 (5)
Obratnost 13/+1 (5)
Odolnost 17/+3 (5)
Inteligence 13/+1 (4)
Charisma 8/-1 (3,3,2)
Úroveň 10
Životy 88
Vzhledem k tomu, že postavy vznikly před cca 23 lety, tak už si nepamatuju, jestli takhle byly postavy od začátku, nebo se jim něco zvyšovalo během hraní jako důsledek kouzla/postupu/příběhu ... je to ale pravděpodobné. Každopádně jsem jednoho z nich musel k vyšším číslům u postavy nutit, protože nechtěl "namakanou postavu". A když teď hrajeme Savage Worlds, tak má zase tu svoji statově nedomrlou. Ale už ho nenutim :)
Chtěl jsem tenkrát cca lidskou kampaň, takže hobity ani krolly pro optimalizace jsme nebrali.
Postavy mají magické zbraně na úrovni meče / kuše cca +2/+2
Jako PJ jsem jim dával různé houserule schopnosti, které mi přišly zajímavé, i když ne nutně přesilné.
Postupům na vyšší úrovně se spíše někteří bránili.
Ono z toho stejně míru powergamingu hráčů imho nepoznáš.
V některých případech jsem je do powergamingu, ve významu "silnějších postav", tlačil já, jakožto PJ.
Co ale řeknou tahle čísla, když nevíš, jak silný je okolní svět? Jestli má drak OČ 5 nebo 15 nebo 25 ... a jestli Útočí 5+4 / 5+4 nebo 15+5
Na desáté úrovni ty postavy v daném světě zabíjejí nonejmy v jednom kole (resp. šermíř několik v jednom kole)
Snad se sirien neurazí, když si zas vezmu příklad z Fate (a případně mě opraví) ... když si tam vezme postava aspekt "vyhlášený šermíř široko daleko" je to powergaming? a jaký by byl význam takového aspektu, kdyby v praxi, v reálných scénách daná postava většinu bojů nevyhrála, resp. prohrála? třeba kvůli kostkám. nebo kvůli GM a jeho volbě scén/nepřátel
Powergaming měl velký význam v PC hrách typu Wizardry VII, kde jsme si v hexaeditoru upravovaly staty postav v uložených pozicích, protože pak byly vůči světu namakanější.
V tabletop RPG to má cenu tak asi v organizovaném hraní, nebo hraní striktně podle pravidel. Jinak závod ve zbrojení postavy vs svět nelze za postavy vyhrát. Ani v DnD/DrD.
Píše:
Pokud jde o zbytek, moc na to nechci reagovat, protože se to míjí s mou původní výtkou k článku, totiž popsaným přístupem "GM by měl vést hráče k tomu či onomu." A možná od napsání článku uplynulo dost let, ale tento princip "GM by měl dělat to či ono" stále přetrvává. To že je GM hlavní hráč odpovědný za dobře fungující hru ostatně říkáš i ty, nebo se pletu?
Ano, to říkám. Mě ta odpovědnost ale nedrtí, já si ji užívám a v podstatě očekávám. Pro mě je to součást té zábavy jménem ttRPG. Je hezké, že trávím stovky hodin vymýšlením hry, kampaně, zápletek, jednotlivých scén, NPCček, malováním plánku hradu a jeho stříháním a podlepováním, hledáním obrázků pro vizualizaci cizích postav a nestvůr,
Ale když to během hry neprodám hráčům a ti se nebudou bavit, tak to prostě nemělo ten potřebný výsledný efekt.
Jsem opravdu rád, když na tom s hráči kooperujeme, ve smyslu, že oni opravdu hrají, nekoukají do telefonu a neusínají, mají své nápady a plány. Mají tu dětskou fantasii. Ale nevadí mi hráč, který to doplňuje o to, že chce mít nejlepší postavu.
BTW: před delší dobou jsem tu na některé diskusi četl od siriena zážitek z nějakého jeho hraní, kde popisoval postavu, která je fakt jako špičkovej zabiják, ale vtip je v tom, že to nepoužívá, že v podstatě při hře, se to (jak jsem to pochopil) ani nijak neprojeví.
To je pro mě (opět, jak jsem to z toho pochopil) třeba esenciální powergaming v tom smyslu, že má rád svůj pocit převahy nad okolím, včetně převahy "nad světem". Že seš v suchu, že na tebe nemají ... a s tímhle vědomím pak hraješ "silově o level či dva níž", ale dobře víš, že "kdybys chtěl ..." A i když si třeba necháš namlátit, je to ok, je to o tom, že sis "nechal namlátit", kdybys nechtěl ...
Oproti tomu mít sice sílu a odolnost na max a jen tak tak přežívat ve světě, kterej tě stále o level až dva přesahuje ... to není žádnej powergaming.