efram píše:
bylo by možné vaši úvahu více rozebrat?
OK, pokusím se. Ale psaní úvah mi nikdy nešlo a navíc je tohle dost subjektivní pohled na magii v D&D a sorcerera (neboli čaroděje).
Sorcerera, podle toho, co jsem si přečetla v PHB a dalších materiálech, vnímám jako postavu, která tu magii ovládá intuitivně. A občas i tak úplně neovládá a vymkne se mu z rukou - proto je mi dost sympatická Wild Magic, ale hrát bych se to neodvážila.
Oproti tomu, pokud pro seslání kouzel potřebuješ něco konkrétního (odštěpek slídy, kapku krve, špetku železného prachu...), tak už je to takové formalizování té magie. Což je naprosto super pro wizarda, který ta kouzla studuje, aby je seslal přesně tak, jak by to mělo být. Jenže sorcka tyhle formálnosti nezná, neví, kolik toho železného prachu potřebuje, aby to kouzlo proběhlo správně, ale intuitivně sevře svůj Ohniskový Předmět, který jí pomůže se soustředit a ono to funguje. Což mě zas přivádí na myšlenku, že u sorcky by jako OP spíš fungovaly předměty s nějakou citovou vazbou - prstýnek od babičky, střep z oblíbené vázy a podobně.
EDIT: Ještě bych asi měla doplnit, že z hlediska herní vyváženosti mi to smysl dává. Asi by mě nebavilo, kdyby některé classy musely používat a shánět materiál a jiné ne - pokud by neměly jiná omezení. Celá ta úvaha je spíš z... "lore" pohledu.