To je hodně všeobecný dotaz. Ale třeba ti pomůže
tahle brožura, která vznikla jako doprovodný materiál k přednášce o cestování v době Karlově.
Výcuc (netýká se vozů, ale aspoň něco):
"Rychlost a vzdálenost se ve světě pěších a jezdců na koních udávala hlavně v počtu dní. Z Kosmovy kroniky se například dozvídáme, že kníže Břetislav dorazil z Prahy do německého Svinibrodu na hodně vytrvalých koních za sedm dní. V Anežské legendě si můžeme přečíst informaci, že hrad Loket je od Prahy vzdálen dva dny cesty. Tři dny a tři noci spěchal kníže Svatopluk do Uher. Dvanáct opatů šlo s družinou z Prahy do Frankfurtu dvanáct dní. Spěch do tehdejší společnosti tak nějak nezapadal. Nikdo nechvátal, pokud k tomu neměl opravdu závažné důvody. Spěchat se totiž nevyplácelo a pro urozeného člověka ani neslušelo. Výjimkou byl ale například král Jan Lucemburský, otec císaře Karla IV., který cestu z Prahy do Paříže dokázal urazit za nevídaných deset dní."