Musím říct, že po prvotním "přečtení" jsem měl z toho podobné pocity jako Markus. Toto dobrodružství ale skrývá pár drahokamů, které nejdou na první pohled vidět:
První, co vás zarazí, že každý úkol je rozpracován jen na minimu obsahu. Jedné dvou stranách. Říkal jsem si: To museli Wizardi tak odfláknout, že si s tím nedali víc práce? Zvlášť, když je to dobrodružství pro začátečníky, u kterých jsme zvyklí (Ztracený důl, Pevnost v pohraničí aj.), že příručka vede PJe i hráče za ručičku a je tam víc popisného a vysvětlujícího textu než v dobrodružství "pro pokročilé". Pak jsem si ale všiml, že totožný postup - tedy minimální popisy u dobrodružství pro začátečníky - použil i Robert Schwalb u Shadow of the Demon Lord a naskočila mi varovná kontrolka. Pídil jsem se po tom víc a ukázalo se to skutečně jako novodobý trend, který spustil Schwalb s SotDL. Právě u něj si to začátečníci hrozně chválili, že nejsou zahlceni hromadou textu, kterým by se museli složitě prokousávat a který by pak zpravidla ani nepoužili (protože družina se zachová po svém). Wizardi tento postup okopírovali s tím, že u nové generace hráčů pro vydávaná dobrodružství platí: méně textu je více a tato generace (vyrostlá na sledování Critical Role) nemá problém improvizovat vlastní obsah.
Druhý ukrytý diamant jsou parťáci, které Markus ve své recenzi zcela pominul. Celé generace hráčů (od 3. edice) žehrají na to, že nemohou sehnat čtyři nebo pět hráčů (+ PJ) a tudíš nemohou hrát vydávaná dobrodružství. Parťáci jsou skutečně elegantní způsob, jak tento hendikep vyřešit. Osobně jsem ale vyzkoušel dva módy:
- První mód, ve kterém jse vedl hru pro synovce (13 let), dceru (9 let) a druhou dceru (6 let). Synovec a nejstarší dcera neměli problém s hraním kompletní postavy (udělané pravda podle Úvodní sady, ne Příručky hráče). Šestiletá dcera měla s postavou a mechanikami problém, ale když jsem jí dal hrát parťáka, neměla sebemenší problém. Strašně pěkně role-playovala, a když došlo na mechaniky, neměla problém s vyhodnocením své mechanicky zjednodušené postavy. Pro děti 6+ super!
- V druhém módu jsem hrál 1-1, kde já jsem byl PJ a moje žena hrála svou postavu plus tři parťáky, které řídila mechanicky a já je hrál role-playově. To byl pro mě naprosto famózní experiment. V klasické skupině pěti šesti hráčů jsou družinové konverzace často zploštělé. Tady jsme dokázali rozvinout velmi zajímavé rozhovory v rámci družiny a celé vlastní příběhové linie vycházející ze vzájemné interakce. Takto nastavená družina neměla ani problém s přesílením v rámci soubojů, což bývá obvyklý problém 1-1 družin. Byl to poněkud odlišný zážitek, než když hrajeme v klasické DnD skupině, ale bylo to stejně zábavné. Žádná znouzectnost, jak 1-1 hraní RPG často bývá. Mou ženu ta hra taky nadchla, což byl pro mě tak trochu šok.* Musím říct, že se jim to moc povedlo a jsem zvědavý, jestli bude od Wizardů následovat nějaká "série 1-1 dobrodružství s parťáky".
Další věc, která klame, jsou samotné úkoly. Sám jsem je zprvu definoval jako "WoWkové" (přines, zabij apod.). Ale... při hraní u stolu se ukázalo, že hraní tohoto dobrodružství je mnohem košatější, než se zdá jen z přečtení. Z úkolu popsaného na jednu stránku se vyklubala vynikající zábava na celý večer. I stream Klan Zephyra ukazuje, že z tohoto dobrodružství lze vykouzlit famózní role-playingový zážitek. Někdo by mohl namítnout "Navzdory tomu dobrodružství," ale opak je podle mě pravdou, protože jak jsem už dříve zmínil, ta stručnost ve výsledku člověka nejen neomezuje, ale spíš ho "nutí" dodat tomu vlastní šťávu, vdechnout vlastní život. Dokonce znám dost skupin, kterým se Drak z ledového štítu líbil víc než Ztracený důl. Pro mě byl Ztracený důl srdeční záležitost. Strašně jsem ho miloval. Teď bych řekl, že každé z těch dobrodružství má své plusy a je to u mě jako "Ztracený důl lehce boduje víc, ale Ledový drak mu dýchá na záda". Kdybych měl doporučit začátečníkovi Úvodní sadu (Essentials Kit), nebo Začátečnickou krabici (Starter Set), tak mu rozhodně doporučím spíš Úvodní sadu, protože jako celek je zkrátka lepší. S tím, že jako dobrodružství mohou zkusit i Ztracený důl, ale ať rozhodně prve zkusí Ledového draka.
A poslední věc: Markusi, Úvodní sada má ofiko věkový rating 12+, ne 8+.
-----------
* Ještě odbočka. Když jsem se seznámil se svou ženou, vůbec RPGčka neznala. Tak jsem dal dohromady skupinu, abych jí je ukázal. V té době zrovna vyšlo DrD+, tak jsme ho chtěli s kámošem vyzkoušet. Proto na první sezení jsem přišel se svou ženou (tehdy přítelkyní) a kámoš se svou přítelkyní, dohromady jsme byli 4, já (PJ) a 3 hráči. Nemusím říkat, že jsme ta pravidla neměli úplně podrobně nastudovaná a už vůbec ne "v krvi", a když jsme se snažili řešit situace "za běhu", tak to bylo naprosté fiasko, že i kamarádova přítelkyně i má žena zanevřely na RPGčka.