Corvus: Však si v takovém případě nic nepřipravuj, zkus plnou improvizaci. Připrav si jenom startovní pozici (místo kde postavy začínají, proč tam jsou a proč kamarádí). A nech se plně inspirovat tím, co dělají postavy. Chvíli je nech tam, kde jsou s tím, že se nic neděje. Ideální je nehostinné místo (vysvětlím dále proč). Což nemusí být pustina venku ale třeba i rozpálené náměstí města, na které se postavy dostaly právě v této chvíli po propuštění z malého vězení válečných zajatců (brána je na náměstí za nima, zrovna se zavřela).
Buď hráči začnou prozkoumávat okolí, nejprve náměstí. Nebo nezačnou (líní hráči) a pak stoupá slunce a jim je příšerné horko. Nemůžou vydržet. Jdou na ně mdloby ... to už i superlíný hráč pohne zadkem a někam jde. Nemáš jako DM nic připraveno, vymýšlíš si, co kde je. Vymyslíš si, že na náměstí jsou stánky (postavy na ně kašlou, tak je nerozvíjíš). V rozích ústí čtyři ulice. Postavy jdou do jedné. Tak tu si vymýšlíš, jak jí postavy jdou. Pak Tě napadne, že z okna v patře vypadlo před postavy dítě. Nebo cokoliv. Události. Sám nevíš, proč se to stalo v okamžik, kdy je popisuješ. Nevíš, proč dítě vypadlo. Když to postavy budou řešit, vymyslíš si to. Postavy reagují/neragují, podle toho si dál vymýšlíš. Vypadá to napsané dost divně, ale hry, na které nejradši vzpomínám, vznikaly právě takto. Postupem času jako DM přijdeš na to, o co by se mělo celkově hrát (zápletka). Ale na začátku jen nahazuješ věci a postavy se v tom přehrabují a vytvoří z toho něco, co Tě inspiruje k myšlence, o čem to vlastně je a bude. Obrazně řečeno DM s postavama vyklopí věstící kosti (to jsou takové ty vzájemně nesouvisící události co DMovi slina na jazyk přinese) z misky na zem a DM úplně stejně jako hráči se dívá, co by z toho mělo vzniknout. Hráči některé věstící kosti odhazují, některé přesouvají. A najednou DM začíná vidět obrazy něčeho a začíná si to přeskládávat a dodávat další věštící kosti již s myšlenkou dopředu, jak by bylo dobré, aby doplnili obraz. Hráči do toho pořád mluví, ale ne už tak jako na začátku. Na začátku neměl DM ideu dobrodružství, neznal pozadí událostí, teď ho už ví.
Edit: Hráčům se nedaly žádné další pravomoce, nic s nima pravidlově nebylo potřeba okecávat. Naopak se udála změna na straně DMa, nic se nepřipravil (kromě startovní pozice). A přece to mělo dopad na hráče, na tom, jak jejich rozhodnutí stvořila příběh.