Jo, mám stejné informace. Jinak jednou jsem kroužkovku nesl v ruce a od té doby, když nějaký hráč řekne "Sundám mu zbroj a nacpu si ji do batohu, prodáme a vyděláme", tak mu dám du ruky dvě pětikilové činky a řeknu "Tak tohle je polovina zbroje.
Kam že to chceš dát a jak
daleko že to poneseš? A říkáš
dvě takové?" :-)
Ve svých hrách zbroje nepoužívám - poslední případ byl v sobotu, kdy jeden hráč chtěl pro svou postavu započítat pancéřované sako, ale zha celou dobu ho ani jednou nenapadlo zmínit, jak je to sako těžké, natož započítat postih na akrobatické kousky, takže skončilo rozstřílené a sám ho dobrovolně zahodil.
Nicméě když jsme ještě hráli fantasy, tak ať jsem hru vedl nebo hrál postavu, automaticky jsem předpokládal, že postavy spí bez zbroje (a většinou taky bez bot, pokud nebyla zima.)
I když sundavat kroužkovku je strašná pakárna - musí dobře sedět na těle, takže je dost malá, a musí být co nejvíc v jednom kusu, takže otvor pro hlavu je taky malý - strašně blbě se z toho leze.
Jinak úplně nejhorší je, když člověk v kroužkovce stojí u ohně nebo krbu - necítí, jak se zbroj ohřívá a pak najednou začně pálit. Fakt najednou - jeden kamarád šermíř nám o tom vyhrávěl a o půl hodiny později to i (nechtěně) předvedl, protože z ničeho nic vykřikl a začal se tisknout ke studené zdi. V takové chvíli se totiž kroužkovka nedá svléknout, na rozdíl od jakékoliv jiné zbroje. Prý to je její specialita.
Na druhou stranu při pádu do vody je lepší než plátovka, protože se z ní člověk dostane sám a vyplave, na rozdíl od plátovky, ve které se prostě a jednoduše utopí. I když svlékat si kroužky v kalné vodě s docházejícím dechem bych fakt nechtěl, ani trochu.
Tak nebo onak, když jsem si ve hře pořídil zbroj, tak jsem ji nosil jen v nutných případech, třeba při cestování z města, protože bylo lepší nést ji na sobě než v ruce, a pochopitelně bez helmy. Případné nočmí akce se pravidelně odehrávaly bez zbrojí, alespoň na naší straně. Prostě na takové oblékání není čas a myslím, že bych musel hrát magora, abych se pokoušel navléct do čehokoliv, když na mě někdo střílí nebo útočí.
Prostě vzít zbraň a křiknout na mága, který má svojí "zbroj" vždycky po ruce.
Jinak podobně jsme řešili i štíty - kromě úplně nejmenšího je třeba použít při zapínání dvě ruce a trvá to dlouho, zvláště ve stresu. Takže občas jeden může zdržovat útočníky, zatímco si další dva nasadí štíty a pak převezmou obranu, ale většinou i tohle nešlo.
A přišlo mi to i tak nějak zajímavější, prostě spát v nebezpečné oblasti nebyl žádný med. A to ani pro mě, skupinového zvěda a největšího bijce (všichni ostatní byli horší bojovníci než já :-)