Alnag: Paranoia - railroad ok, ale nelogické pasti?
Horacio: jj, toho sem si všiml hlavně z hráčského pohledu. Chvíli jsem si s tím hrál a došel jsem k závěru že to je kvůli tomu, že když hráč stvoří postavu tak o ní má určitou představu, která je konkrétní jen v několika bodech. Teprve když jí nechá chvíli interagovat s okolím tak si jí doladí aby mu dobře seděla.
Když to budeš sledovat, tak si všimneš že po prvních několika hrách hráči často nárazově, i když občas lehce, upraví charaktery, vystupování a detaily svých postav. Prostě si ze začátku oťukaj jak co, a pak to celé vezmou a trochu pozmění aby to pro ně do sebe líp zapadalo.
Stejně tak třeba potřebují odehrát pár scén určitého typu, aby zjistili že se je hraní původního konceptu až tak nebaví a že to chce trochu poladit.
Zajímavé je že se mi to občas děje i u některých NPCček, které se ve hře objevují častěji. Není to tak rychlé a navenek výrazné, ale občas to je dost zásadní.
V Pavučině jsem vytvořil NPCčko, u kterého jsem si hned do začátku nadefinoval velmi důležitý rys, který jsem nemohl potom změnit ani upravit, a až ve hře mi došlo jak DĚSNĚ mi to nesedí, u jiné postavy bych to prostě za běhu trochu upravil, ale u téhle to prostě nešlo.
Byla to
Anita, osmiletá holčička se zvlášní dětsky vnímanou magickou schopností,
která necítila a neprojevovala vůbec žádné emoce. Zahrát správně jsem jí zvládnul, to sice jo, ale v 90% kdy ve hře vystupovala se nacházela "na scéně" třeba dvě hodiny reálného času a hrát jí mě totálně vysávalo - většinou jsem se pak ještě asi půl hodiny nebo hodinu potom co zmizela ze scény srovnával abych mohl hrát jiná NPCčka tak jak k nim patřilo, hráči si na to naštěstí pak zvykli (a pak sem Anitu radši příběhově odklidil - což na začátku co se tam objevila už taky nešlo), ale ze začátku se mě Quasit dokonce dvakrát ptal jestli je "na tom NPC něco divnýho teď" a když sem řek "ne, proč?" tak řikal "no, protože ho hraješ tak jako divně...".
Asi dvakrát nebo třikrát měla Anita ve hře větší úlohu a to jsem pak musel vyhlásit technickou na kafe, cígo, jídlo a tak abych se oklepal.
Takže ono to že ty postavy na začátku nejsou živé a prvních pár session se dolaďují vypadá jako drobnost, ale má to sakra důsledky.